Astronomové objevili parazitickou černou díru, polykající masivní hvězdu zevnitř

V trpasličí galaxii, vzdálené od nás zhruba 480 milionů světelných let, došlo k děsuplné kosmické události. Přízrak bývalé hvězdy, černá díra, nebo neutronová hvězda, rozežral jádro svého hvězdného partnera, který se pak ve smrtelných křečích odpálil jako neobvyklá supernova.

Astronom Dillon Dong z amerického Caltechu si všiml, že soustava radioteleskopů VLA (Very Large Array) v Novém Mexiku v roce 2017 detekovala velmi jasný záblesk v oblasti rádiových vln. Událost se stala počátkem napínavého pátrání, které astronomy nakonec přivedlo k výjimečné supernově.

Dramatický konec dvojhvězdy

Pozorování v oblasti viditelného světla na havajské Keckově observatoři odhalila, že v místě rádiového záblesku tryská do všech směrů hmota rychlostí okolo tří milionů kilometrů za hodinu. Vědci také zjistili, že ze stejné oblasti přilétl záblesk rentgenového záření, který detekoval přístroj na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS.

Dillon Dong se svými kolegy nakonec poskládal obrázek toho, co se zřejmě stalo. Na počátku celého příběhu byla dvojvězda – větší z této dvojice po nějaké době spálila veškeré palivo a explodovala jako supernova. Zbyla po ní černá díra, nebo neutronová hvězda, která obíhala kolem osamocené hvězdy stále blíž a blíž.

TIP: Rentgenová observatoř zachytila výtrysk hmoty, pohybující se téměř rychlostí světla

Před zhruba 300 lety tento objekt pronikl do atmosféry hvězdy. Ta začala ztrácet hmotu a kolem obou objektů se vytvořilo mračno ve tvaru donutu. Když se černá díra dostala do nitra hvězdy, poškodila její „fúzní reaktor“. Hvězda se zhroutila a vzápětí také ona vybuchla jako supernova. Když poté materiál vyvržený supernovou narazil do „donutu“, vzniklo jasné rádiové záření, které pozorovala soustava VLA. Na první pohled mimořádně dramatický scénář je podle vědců v souladu s dřívějšími teoretickými modely. Jde ale o první takovou událost, kterou se jim podařilo zachytit.