Astronomové objevili nový typ hvězd: Jsou pokryté heliovým „popelem“

Normální hvězdy bývají pokryté vodíkem a heliem. Nově objevené hvězdy s označením PG 1654+322 a PG 1528+025 mají ale povrch pokrytý uhlíkem a kyslíkem. Tyto chemické prvky přitom představují „popel“, který vzniká po spálení helia. Odborníci jsou přesvědčeni, že zmíněné hvězdy vznikly v důsledku výjimečných srážek a následného splynutí dříve samostatných hvězd.

Německý tým astronomů, které vedl Klaus Werner z univerzity v Tübingenu zjistil, že kromě exotického složení, mají tyto hvězdy teplotu a velikost naznačující, že ve svém jádru spalují hélium. To je přitom vlastnost, kterou bychom očekávali u více vyvinutých hvězd pokročilého věku.

Vzácný případ splynutí trpaslíků

Možné vysvětlení nabízí druhý tým astronomů, v jehož čele stál Miller Bertolami z argentinského Astrofyzikálního institutu v La Plata. Badatelé se domnívají, že jsme v tomto případě narazili na stopy výjimečných splynutí bílých trpaslíků. Sloučení dvojice bílých trpaslíků není ve vesmíru úplně výjimečnou událostí. V případě hvězd objevených německými vědci jde ale o něco jiného než je důsledek běžné kolize. „Při splynutí dvou bílých trpaslíků obvykle nedojde ke vzniku hvězd, jejichž povrch je bohatý na uhlík a kyslík,“ upozorňuje Miller Bertolami.

TIP: Astronom vystopoval hvězdnou raritu: Extrémní heliovou hvězdu

„V případě dvojhvězdných systémů s velmi specifickými hmotnostmi bílých trpaslíků může dojít k tomu, že se naruší struktura trpaslíka, obsahujícího velké množství uhlíku a kyslíku a hmota tohoto trpaslíka skončí na druhém z trpaslíků, který by měl být bohatý na helium. To by mohlo vést ke vzniku zmíněných zvláštních hvězd,“ nastiňuje možný mechanismus Bertolami. Žádné současné modely ale vznik takových hvězd nevysvětlují. Odpovědi tak budou vědci hledat v počítačových modelech, které by jim měly ukázat, zda jsou podobné fúze vůbec možné.