Archeologové odkryli v Pompejích výjimečně zachovalé ostatky bývalého otroka

V Pompejích není o nálezy ostatků nešťastných obyvatel, kteří zemřeli krutou smrtí při devastující starověké erupci Vesuvu, nouze. Tentokrát ale archeologové odkryli ostatky muže, který zemřel ještě před erupcí. Nalezený muž spočíval v hrobce, kterou Vesuv pohřbil se zbytkem města. Vědce na první pohled zaujalo, v jak dobrém stavu tělo mrtvého je. Navzdory stáří téměř dvou tisíc let jsou na jeho lebce patrné vlasy a zachovaly se i některé tkáně.

Kulturní starověké Pompeje

Podle nápisů v hrobce šlo o šedesátníka, který se jmenoval Markus Venerius Secundio. Dříve nalezené písemné doklady jeho současníka bankéře Caecilia Iucunda vypráví o pozoruhodném osudu tohoto muže – žil jako otrok, později byl ale osvobozen, aby se stal umělcem – impresáriem. Soudě podle poměrně honosné hrobky se mu zřejmě nevedlo špatně. Rovněž se stal členem kněžského řádu Augustales, který sloužil imperiálnímu kultu Augusta a Ceasara. 

Jak uvádějí nápisy na hrobce, Secundio se podílel na představeních „Ludi graeci“ v řeckém jazyce. Jde vlastně o první přímý důkaz, že se v italských městech římské říše konala představení v řečtině. Podle Gabriela Zuchtriegela, ředitele Archeologického parku v Pompejích, to svědčí o živém a otevřeném kulturním prostředí starověkých Pompejí.

TIP: Nevyhnutelná smrt: Pyroklastické proudy zabíjely obyvatele Pompejí 17 minut

Společně s mumifikovaným tělem Secundia se v hrobce nalezla řada cenných předmětů. Byla mezi nimi i urna z modrého skla, která podle všeho obsahovala popel Secundiovy manželky. Celý nález nicméně doprovází řada záhad. Není například jasné, proč Secundio nebyl pohřben kremací, což jinak byla v Pompejích té doby nejběžnější metoda pohřbu. Rovněž není jasné, proč je Secundiovo tělo částečně mumifikované. Podle archeologů může jít o náhodu a mumifikace může být výsledkem přirozených procesů v hermeticky uzavřené hrobce, je ale možné, že jeho tělo bylo mumifikováno záměrně.