Ani jednovaječná dvojčata nemají úplně stejnou DNA

Jednovaječná dvojčata skutečně vznikají z jednoho jediného vajíčka. Proto sdílejí tutéž DNA od svých rodičů. Lidé si proto obvykle myslí, že jednovaječná dvojčata mají naprosto shodnou DNA. Zároveň je to poměrně důležitá odborná záležitost, protože jednovaječná dvojčata hrají významnou roli ve výzkumu lidské genetiky.

Ve skutečně se ale ukazuje, že během vývoje lidského zárodku, především v jeho rané fázi, vznikají v lidské DNA mutace. Týká se to i jednovaječných dvojčat. Jejich mutace se ale obvykle navzájem liší. Ve své nové studii rozdílů mezi jednovaječnými dvojčaty to potvrdil tým islandských genetiků, které vedl Hakon Jonsson ze společnosti deCODE Genetics.

TIP: Dvě v jednom těle: Žena trpící chimérismem je živoucí hříčkou genetiky

Genetici studovali celkem 387 párů jednovaječných dvojčat a dvoje trojčata, společně s jejich rodiči, partnery a dětmi. Výsledky výzkumu ukázaly, že se jednovaječná dvojčata liší v průměru 5,2 mutacemi. Asi u 15 procent těchto párů dvojčat se jedno z dvojčat lišilo větším počtem mutací, asi 10 až 15.

Vědci se domnívají, že jde o situaci, kdy dvojčata nevznikají z vajíčka, jako obvykle, ale ze zárodku starého 8 až 13 dní. Čím později se budoucí dvojčata oddělí, tím více se liší mutacemi. Vzhledem k velikosti lidské DNA, která obsahuje v tělních (diploidních) buňkách asi 6 miliard párů bází to je ale jako kapka vody v oceánu.