Aktivita Slunce se díky radioaktivnímu uhlíku zapsala do letokruhů stromů

To, co se děje na Slunci, můžeme pozorovat jen nepřímo. Užitečné je například sledování slunečních skvrn, jejichž počet a velikost odrážejí intenzitu sluneční aktivity. Problém je v tom, že použitelná data o slunečních skvrnách máme k dispozici jen za posledních cca 400 let. Dále do minulosti se sluneční aktivita stopuje jen obtížně. Musejí se k tomu používat chytré nápady.

Hans-Arno Synal ze švýcarské techniky ETH Zürich s kolegy propojili astronomii s botanikou a vyčetli sluneční aktivitu od současnosti až do roku 969 našeho letopočtu, tedy pro více než 1000 let, z letokruhů stromů. V letokruzích za tímto účelem měřili množství radioaktivního izotopu uhlíku-14.

Kosmické záření a radioaktivní uhlík-14

Tento uhlík je přitom pozemský a ani ho přímo nevytváří sluneční záření. Atomy radioaktivního uhlíku-14 vznikají především díky působení kosmického záření. Sluneční aktivita přitom souvisí s množstvím kosmického záření, které zasahuje Zemi. Jednoduše řečeno, čím aktivnější je Slunce, tím lépe chráněná je Země magnetickým polem Slunce, a tím méně kosmického záření zasáhne Zemi. Proto je možné vyvodit změny sluneční aktivity ze změn množství radioaktivního uhlíku-14, například právě v letokruzích.

TIP: Nový největší solární teleskop světa pořídil první snímek sluneční skvrny

Radioaktivní uhlík-14 je v letokruzích dřeva nesmírně vzácný. Nachází se tam jeden atom uhlíku-14 na každý jeden bilion běžných atomů uhlíku-12. Badatelé i přesto dokázali analyzovat jeho množství v jednotlivých letokruzích, pomocí moderní technologie urychlovačové hmotnostní spektrometrie (AMS, anglicky Accelerator Mass Spectrometry), využívající částice z urychlovače. Díky tomu získali záznam sluneční aktivity s obdivuhodným rozlišením na jeden rok, který pokrývá více než tisíc let.