7+1 perel astronomie: Temná obloha jako opomíjené přírodní dědictví

Hvězdami poseté nebe pro člověka odjakživa symbolizovalo něco fascinujícího, úchvatného a nedosažitelného. Bohužel s hustotou a rozlohou měst roste i míra škodlivého světelného znečištění. Jeho intenzita často sahá daleko za hranice lidských sídel, a výhledy na nefalšovanou tmavou noční oblohu tak představují stále větší vzácnost. Jak škodlivé může zmíněné znečištění být? A proč stojí za to o hvězdné nebe bojovat?

Vybledlá krása

Na přesvětlené městské obloze dnes zahlédneme sotva 20 nejjasnějších stálic, zatímco na místě s výhledem k temnému nebi bychom jich napočítali přes 3 500! Města navíc produkují spoustu smogu, a světlo se tak rozptyluje do všech směrů. I stovky kilometrů od velkých aglomerací lze pořád zaznamenat vliv světelného znečištění na tmavost oblohy. 

Mladé generace už často ani nevědí, že můžeme Mléčnou dráhu pozorovat ze Země. Některé ze zmiňovaných sedmi perel astronomie jsou nám v aglomeracích s přemírou světelného smogu zapovězeny. Polární záře z Česka? Ano, ale jen vysoko v horách a daleko od měst. Meteorický déšť? Totéž. A kolik z vás si opravdu vychutnalo letošní vlasatici NEOWISE? 

TIP: Rytíři temna: Obyvatelé ostrova Niue jsou prvním národem „temného nebe“

Naštěstí i v tuzemských končinách dosud existuje několik lokalit s tmavší oblohou. Kvůli hustotě okolního osídlení sice zdaleka nedosahují pověstnosti chilské pouště Atacama či Kanárských ostrovů, přesto jasně dokládají, o co se v přesvícených obcích připravujeme.