Žravá kobylka sága: Dravý gigant, který si troufne i na kudlanku

Kobylka sága (Saga pedo) je největší středoevropskou kobylkou a i v rámci celé Evropy patří mezi největší druhy kobylek. Při setkání vás na první pohled ohromí svou velikostí. Včetně kladélka, které má u tohoto druhu podobu zahnuté ostruhy, dosahuje dospělá sága délky těla do 12 cm, s tykadly se dostává až přes 15 cm. Aby dorostla takové velikosti, musí se larva ságy, nazývaná nymfa, po vylíhnutí z vajíčka pětkrát až šestkrát svlékat. Postupně tedy projde šesti až sedmi stádii, jimž se odborně říká instar. 

Nenápadný pohyb

U nás můžete obří kobylku spatřit na prohřátých svazích v oblasti Pálavy, Pouzdřanské stepi, Pavlovských vrchů a jižních výběžků Karpat. Na území Slovenska je její výskyt vzácný, s centrem rozšíření v oblasti Malých Karpat, kde upřednostňuje vysušená stanoviště stepního charakteru, vápencové škrapy, ale i prosvětlené listnaté lesy a svahy až do výšky více než 400 metrů nad mořem. Ideálním prostředím jsou pro ságu teplé slunečné svahy porostlé množstvím křovin.

Vedle velikosti jsou nápadnými znaky této kobylky velké oči, silná tykadla a dlouhé nohy pokryté ostny. První dva páry nohou slouží kobylce nejen k pohybu, ale i při lovu kořisti. Sága je bezkřídlá a nedokáže tedy létat. Ve vegetaci se pohybuje pomalou houpavou chůzí a jen zřídka skáče. Při lovu se tedy spoléhá na svou nehybnost a snaží se splynout s okolím. 

Zabiják zabijáků

Sága je aktivní nejen za soumraku a v noci, jak se o ní často píše, ale také za slunečného počasí během horkých dní. Většinou loví drobný hmyz, jako například koníky, a nepohrdne ani včelami. Známé jsou i případy kanibalismu. 

Dokáže ovšem ulovit i takového hmyzího dravce, jakým je kudlanka. Ve výstražné pozici a také při výpadu na kořist je přichycena zadním párem nohou k travinám, přičemž přední dva páry nohou má rozpažené. Na rozdíl od kudlanky, která bleskově chytá svou oběť pomocí předních nohou, se sága kolem kořisti pohybuje jen pomalu. Poté ji náhle obejme a sevře mocnýma předníma a středníma nohama, jež jsou pokryté silnými ostny. Svou oběť usmrtí několika zakousnutími do hlavy a do krku.

Neobvyklé rozmnožování

I sága má ovšem v přírodě poměrně dost nepřátel. Loví ji některé druhy ptáků, různí hmyzožraví savci, hlodavci, ještěrky, žáby a jiní živočichové. Nymfy ságy se stávají obětí pavouků, stonožek, dravého hmyzu a v jižní části areálu se na ně zaměřují také štíři. Rovněž bylo identifikováno několik vnitřních parazitů, kteří infikují různá vývojová stadia ságy – například moucha masařka obecná (Sarcophaga carnaria).

Samci kobylky sága nejsou známi a druh se tedy rozmnožuje partenogeneticky (bez oplození). Samička klade na podzim do půdy neobvykle velká vajíčka dlouhá více než centimetr. Z nich se v květnu líhne nymfa, jež se podobá dospělé kobylce. Dospělé samice se ve střední Evropě vyskytují od července do září.

Kriticky ohrožený druh

Sága stepní žije roztroušeně v celé jižní Evropě a na východ až po Kazachstán. Severní hranici areálu rozšíření tvoří nejníže položené oblasti Penninských Alp, okolí Vídně, jižní Morava a Slovensko.

TIP: Vražedkyně na modlitbách: Nemilosrdné kudlanky nábožné

Vzhledem k vzácnému výskytu ságy v České republice a na Slovensku je tento druh v obou zemích zákonem chráněný. V Česku je kobylka sága zařazena mezi kriticky ohrožené druhy. Je zařazena také do seznamu druhů evropského významu na jejichž ochranu se vyhlašují chráněná území.