Zmizelé vzpomínky: Proč zapomínáme na události raného dětství?

Nevzpomínáme si na nejdramatičtější okamžiky svého života, jako je příchod na svět, první krůčky a slova, ani na mnohé další zážitky, často až do mateřské školky. Prázdné místo v naší paměti zkoumají neurologové a psychologové již celá desetiletí, avšak jejich teorie se stále různí. 

Se zajímavou hypotézou přišel specialista na paměť Jeffrey Fagen z newyorské St. John’s University. Podle něj tkví klíč v hipokampu, jenž se nachází ve spánkovém laloku mozku a v dětském věku zřejmě není dostatečně vyvinutý, aby uchoval bohaté vzpomínky na nějakou událost. V prvních letech života se totiž v hipokampu vytvářejí nové neurony a v dané fázi si mozek neumí vybudovat trvalou vzpomínku. Jakmile se však proces tvorby nervových buněk zastaví, je již uchovávání dlouhodobých vzpomínek možné. 

TIP: Zákon zachování myšlenky: Co „udělá“ mozek s myšlenkami, které potlačíme?

Otázkou zůstává, zda záznamy o prožitých událostech v raném věku v mozku vůbec nevznikají, nebo se ukládají někam jinam než do hipokampu. Psychologické studie totiž naznačují, že nás takové „vzpomínky“ značně ovlivňují, i když si je nevybavujeme. Podle Fagena se skutečně ukládají jinam, zatím však není jasné, o kterou oblast mozku se jedná.