Život v mamahotelu: Nejdříve z hnízda vylétají Dánové, nejpozději Černohorci

Příklad třicetiletého muže žijícího u rodičů není takovou výjimkou, jak by se mohlo zdát. Podle dat agentury Eurostat se podíl mladých lidí ve věku 25 až 34 let, kteří stále žijí se svými rodiči, pohyboval v evropských zemích od méně než 10 % v Dánsku (4 %), Finsku (4,8 %), Švédsku (5,7 %) a v Norsku (5,8 %) až po více než polovinu na Slovensku (55 %), v Řecku (57,8 %), v Chorvatsku (62,2 %) a Severní Makedonii (66,8 %). Češi se s 29 % zařadili těsně pod průměr evropské sedmadvacítky.

Ve všech evropských zemích (s výjimkou Lucemburska) si přitom pohodlí „mamahotelu“ výrazně více užívají muži. Zatímco podíl mladých Makedonek ve věku 25 až 34 let, které žijí s rodiči je 48,8 %, u mladých Makedonců jde o 84,2 %. Nejlépe jsou na tom v tomto směru mladé Finky, kterých žije i v dospělosti s rodiči jen 2,2 % a Dánky (2,9 %). Mladí Češi se tomto směru nevymykají průměru EU – 37,9 % českých mužů žije i po 24. roce života s rodiči (průměr EU 37,3 %) a u žen je tento podíl dokonce pod evropským průměrem – jen 18,4 % mladých Češek žije i v dospělosti s rodiči (průměr EU 23,9 %).

Finanční samostatnost , dostupnost bydlení i pohodlí

Zatímco před deseti lety sociologové přičítali větší ochotu mladých Evropanů bydlet s rodiči dopadům hospodářské krize a vysoké míře nezaměstnanosti, novější data to potvrzují jen z části. Nejvyšší nezaměstnaností se v rámci Evropy může „pochlubit“ Řecko (16 %), Španělsko (16 %), Turecko (13 %) a Kypr (10 %), přičemž všechny tyto země se také umístily nad evropským průměrem v rámci využívání služeb „mamahotelů“. Rozhodně ale nepatří mezi úplnou špičku.

Naopak mezi země s dlouhodobě nejnižší mírou nezaměstnanosti patří Česko (3 %), Polsko (3 %), Nizozemsko (4,3 %), Maďarsko (4,4 %) a Německo (4,5 %), kde poměr mladých, kteří žijí s rodiči osciluje od 10 % (Nizozemsko) až po 44 % (Polsko). Míra nezaměstnanosti jako hlavní parametr se nepotvrzuje ani u skandinávských zemí, kde se pohybuje okolo evropského průměru (5,2 % - 8,6 %; průměr EU 7,5 %).

Důvody k životu v „mamahotelu“ tedy zřejmě v mnoha případech nejsou jen čistě ekonomické, ale také sociální, psychologické a kulturní. Svou roli hraje dostupnost bydlení, ale i třeba věk navazování dlouhodobějších partnerských vztahů. Demografové přitom bijí na poplach: nechuť stěhovat se do „svého“ společně s nevůlí vstupovat do manželství a zakládat vlastní rodinu může z hlediska evropské porodnosti znamenat v budoucnu značný problém. Ve většině zemí ale naštěstí v posledních letech věk odpoutání se od rodičů spíše klesá.

Sladký život v mamahotelu

Zajímavou sondou do myšlení mladých je studie britského Úřadu pro národní statistiku z roku 2009, jež zkoumala náhled tří tisíc dotázaných mužů sdílejících domácnost s rodiči na vlastní životní situaci. Většina z nich si komfort vyplývající z bydlení „u maminky“ pochvalovala a neviděla důvod, proč by se ho měla vzdávat. Na druhé straně se stejní muži považovali za statečné, silné a nezávislé jedince. V dotaznících sice na jedné straně vyjadřovali potřebu vlastního prostoru, na druhé straně však přiznávali, že jim úspora peněz i domácí servis v podstatě vyhovují a nad nevýhodami společného života v mnohém převažují.

Pro 55 % respondentů matky například stále praly, a dalším 18 % dokonce denně připravovaly svačinu nebo oběd do práce. Jiným pozorovaným trendem se stal fakt, že „staří“ mladí muži často rodičům na bydlení nepřispívali a ušetřené peníze pak využívali k příjemnému zpestřování života, třeba k návštěvě exotických zemí. 

TIP: Teplo domova: Jakou teplotu považuje za optimální Rus, Japonec nebo třeba Čech?

Novinku, která se ale zatím nestačila promítnout do statistik, představují „koronavirové mamahotely“. Vzhledem nejrůznějším úrovním pandemických lockdownů v Evropě a souvisejících uzávěr vysokých škol, se velká část mladých vrátila do rodného hnízda z donucení. V některých případech může jít o vyšší míru pohodlí, často ale hrají svou roli i ekonomické důvody – pandemie koronaviru uzavřela mnoho pracovních míst, které často využívali právě mladí Evropané. Návrat do rodného hnízda je tak často jedinou možností, jak pokračovat ve studiu distanční formou, nebo alespoň přečkat ekonomická opatření během pandemie.