Život po apokalypse: 5 druhů, které přežijí i jadernou válku

Ačkoliv patří zánik světa k nejoblíbenějším tématům popkultury, vyhubit pozemský život je mnohem náročnější, než by se na první pohled zdálo…

Nesmrtelný drobeček

živočich: želvuška

Dospělé želvušky dorůstají pouze 0,5 mm, zato vynikají nezničitelností. Přežijí nízký i vysoký tlak, teploty pod −270 °C i nad 150 °C a tisícinásobek radiace, která by zabila člověka.

Zvěstovatelky rozkladu

živočich: octomilka

Octomilky zvládnou čelit až stonásobku radiace smrtelné pro lidi. Množí se rychle a k životu nepotřebují víc než rozkládající se houby či rostliny. Jejich životní cyklus však trvá zhruba jen měsíc.

Nepříjemné mravenčení

živočich: mravenec

Některé druhy mravenců odolávají radiaci tak dobře, že se zdroj záření může nacházet třeba přímo v mraveništi – jako při experimentu s mravenci obecnými: Zatímco rostliny v okolí s ubíhajícími týdny odumíraly, drobný hmyz nejevil žádné známky znepokojení. 

Celý rok o hladu

živočich: štír

Štíři obvykle žijí v různých dutinách a skrýších, které by je před „fyzickými“ následky explozí uchránily. Vypořádají se také s vysokými dávkami radiace, a některé druhy vydrží dokonce až rok bez potravy. Pokud štír zmrzne, s rostoucí teplotou znovu ožije, což by se hodilo v případě nukleární zimy. 

Hmyzí hvězdy

živočich: šváb

Švábi sice představují ikonu přežití apokalypsy a některé druhy snesou až patnáctkrát větší dávku záření než člověk, ale s dlouhodobou radiací například ve formě spadu by si nejspíš neporadili.