Živé klenoty zimních vod: Kde spatřit a čím rozhodně (ne)krmit vodní ptáky v zimě
Na zimním nebi mi nad hlavou přeplouvá pětice úchvatných labutí. Jejich těla se třpytí v zubatém slunci a svist mohutných křídel se nedá k ničemu přirovnat. Zimní čas je příhodnou dobou pro pozorování některých druhů vodních ptáků, které jinak na našich tocích neuvidíte.
Český ornitologický ráj
V naší zemi naleznete mnoho přírodních svatostánků, kde ptačí vodní druhy přečkávají nejtěžší údobí roku. Mezi nimi však kralují Novomlýnské nádrže na jihu Moravy. Zimující ptáci se zde stahují na plochy, kde nevzniká led, zpravidla v blízkosti výpustí.
Kromě severských kachen zde přezimují tisíce hus polních (Anser fabalis) a běločelých (Anser albifrons). Ptáci nocují na nezamrzlé hladině a za úsvitu se rozlétají do okolních polí za pastvou. Pohled na husí hejna přeletující nad kostelem Sv. Linharta, který zbyl na ostrůvku jako poslední vzpomínka na zatopenou obci Mušov, je nezapomenutelný.
V obrovských hejnech husí můžete objevit i bernešky rudokrké (Branta ruficollis), bernešky bělolící (Branta leucopsis) a bernešky tmavé (Branta bernicla). Pozornosti nadšených ornitologických amatérů zde určitě neuniknou impozantní dravci – orlové mořští (Haliaeetus albicilla).
Nejlepšími místy k pozorování v zimě jsou hráze mezi Horní a Střední zdrží a mezi Střední a Dolní zdrží v bezprostřední blízkosti propustí. Velmi zajímavé jsou také laguny u Horní nádrže, na kterých můžete (především na konci zimních měsíců) pozorovat stovky zrzohlávek rudozobých (Netta rufina) a v posledních letech i na pět desítek morčáků bílých (Mergus albellus).
Přikrmování s rozumem
Vodní ptáci, kteří s námi tráví zimu, nemají na růžích ustláno a lidé je proto často a s oblibou přikrmují. Mnohdy bohužel nevhodně. Čerstvé (nadýmavé) a slané pečivo, kterým lidé běžně vodní ptáky krmí, může opeřencům způsobit závažné trávicí obtíže a v některých případech i smrt. Velké kusy tvrdého pečiva jim zase mohou vážně poranit jícen.
Všežraví a odolní racci si sice s takovou „dietou“ poradí, ale „rohlíková potrava“ nezaručuje ptactvu přísun minerálů a vitamínů. Ptáci po takovém výkrmu sice tloustnou, ale co se týče důležitých živin, jsou naopak podvyživení. Navíc – pokud se takto zasytí, nejsou nuceni hledat svou přirozenou potravu, která je ovšem v zimě velmi vzácná. Starší, neslané, nesladké a předem navlhčené pečivo nalámané na malé kousky vodním ptákům neškodí. Pokud je tedy jen zpestřením jejich jídelníčku.
TIP: Ptáci v období mrazů: Jak správně pomáhat v nerovném boji s tuhou zimou
V případě, že chcete vodním ptákům opravdu prospět, můžete jim připravit míchanici z uvařených těstovin a povařeného mletého masa. Míchanici obohatíte nařezaným salátem, vařenými bramborami, nařezaným květákem a kedlubnami a jablečnými slupkami. Je dobré také podávat obilí, ale pouze naklíčené (vodní ptáci milují ječmen a pšenici). Můžete podávat rovněž ovesné vločky a šrot.
V dobře zásobených obchodech s chovatelskými potřebami můžete rovněž koupit speciální granule pro vrubozobé ptáky. Potravu je nejlépe sypat do vhodných míst na břeh.
Kam za vodními ptáky
Za přezimujícími vodními ptáky se vydejte k nezamrzlým tokům. Vždy záleží na charakteru zimního počasí – v mírných zimách objevíte ptáky i na některých rybnících, které mají volnou hladinu. Naopak v mrazivých letech ptáci vyhledávají na řekách jezy, kde zpravidla zůstává volná voda.
V severozápadních Čechách je nejvýznamnějším „ptačím“ tokem řeka Ohře, v Čechách severních Ohře, Bílina a Ploučnice, ve středních Čechách řeky Jizera, Cidlina a Sázava, v jižních Čechách jižně od Českých Budějovic řeka Vltava a Otava, ve východních Čechách řeky Sázava a Jizera, na jižní Moravě řeky Morava, Svratka a Svitava a na severní a střední Moravě jsou to řeky Bečva, Odra a Morava. Významných zimovišť však nalezneme v naší republice mnohem více, namátkou například Labe u Pardubic, vodní nádrž Nechanice v Ústeckém kraji atd.
Sčítání vodních ptáků
V měsíci lednu se pravidelně uskutečňuje mezinárodní sčítání vodních ptáků; této akce se zúčastňují ornitologové z více než sta zemí všech pěti kontinentů. Sčítání je v Česku realizováno už od roku 1967; koordinátorem akce je organizace Wetlands International se sídlem v Holandsku. Výsledky ukazují změny v početnosti jednotlivých druhů, odhadu velikosti populací konkrétních ptačích druhů a vytipování nejvýznamnějších lokalit jako zimoviště vodního ptactva. Do sčítání se v každém roce zapojují tisíce dobrovolníků.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
archiv autorky (se souhlasem k publikaci Zdeňka Prokešová)