Ze společné kolébky snů: O čem se zdá ještěrům?

Během spánku probíhá v těle množství životně důležitých procesů: upevňování znalostí získaných během dne, vylučování metabolického odpadu z mozku, produkce hormonů, regulace tělesné teploty a obnova energetických zásob. Mohlo by se zdát, že mechanismy spánku se během evoluce vyvíjely z jednoho vzoru a měly by tedy být společné všem příslušníkům živočišné říše. Vědci ale byli dlouho přesvědčeni, že dvě kvalitativně oddělené fáze spánku, jakými prochází člověk (útlumová fáze NREM a fáze REM, během níž tělo člověka vykazuje mnohé parametry na hranici bdělého stavu; fáze REM je spojována se sny), jsou společné pouze suchozemským savcům a ptákům. 

Dřívější studie, která se zaměřila na spánkové fáze agamy vousaté (Pogona vitticeps), dokázala, že stejnými dvěma stupni spánku procházejí i tito ještěři. Vědci z výsledků vyvodili, že spánkové fáze se zřejmě vyvinuly u společných předků ještěrů a savců před 350 miliony let. 

Tým biologů z francouzského výzkumného centra CNRS (Centre national de la recherche scientifique) a Univerzity Claudea Bernarda v Lyonu nejprve zopakoval experiment s agamou vousatou a poté se zaměřil na jiný druh ještěra – teju pruhovaného (Salvator merianae). Získané údaje potvrzují, že agama i teju ve spánku procházejí úseky NREM i REM, ale zároveň odhalují některé pozoruhodné rozdíly – jednak mezi spánkem ještěrů a spánkem savců, ale rovněž mezi oběma druhy ještěrů. 

TIP: Jak spí zvířata? Někdo za letu, někdo hlavou dolů

Zatímco spánková fáze REM je u lidí a jiných savců charakterizována mozkovou aktivitou a rychlými pohyby očí podobnými bdělému stavu, u ještěrů dochází v odpovídající fázi spánku k výrazně pomalejším očním pohybům. Aktivita mozku u teju pruhovaného je navíc velmi vzdálená činnosti mozku v bdělém stavu. Tyto pozorované rozdíly vykreslují komplexnější obraz REM spánku v království zvířat a jsou další pobídkou ke zkoumání spánku u nás samotných.