Zakázaná vášeň: Snižuje sexuální aktivita sportovní výkonnost?
Olympijské hry jsou místem výjimečných sportovních výkonů. Jsou ale také místem, kde se setkává obrovské množství mladých lidí. Zcela přirozeně tak v olympijských vesnicích vznikají krátkodobá i dlouhodobější přátelství. Organizátoři her si jsou toho pochopitelně vědomi a hostitelský servis proto zahrnuje i dodávku kondomů. Pro více než 11 tisíc sportovců z více než 200 zemí v japonském Tokiu jich organizátoři měli pro sportovce připravených 160 tisíc.
Snaha zabránit šíření sexuálně přenosných chorob je spíše druhotným důvodem tohoto kroku. Mezinárodní olympijský výbor po dlouhé době mlčení především veřejně uznává, že i sportovci jsou jen lidé, kteří během třítýdenního kariérního svátku nezůstávají odolní vůči svým tělesným potřebám. Intimní ochrana se poprvé hromadně distribuovala v Soulu v roce 1988, tehdy ještě jako součást celosvětové kampaně v boji proti HIV, nicméně od té doby už kondomy nechyběly na žádných hrách – a to v čím dál větším množství. Jen v brazilském Riu de Janeiru v roce 2016 jich bylo nachystáno 450 000, tedy zhruba 40 pro každého sportovce.
Tisíciletý omyl
Ne každý z nich je ovšem využije. Názory na to, zda sexuální aktivita nějak ovlivňuje fyzickou výkonnost, se totiž mezi trenéry stále velmi rozcházejí – a tak zatímco jedni svým svěřencům nařizují přísnou abstinenci, jiní sportovci se před důležitým závodem mohou bez obav oddávat milostným hrátkám. Těch je nicméně dosud spíše menšina. Přesvědčení, že v rámci důsledné přípravy na špičkový výkon je třeba zdržet se veškeré erotiky, je ve sportovním světě pevně zakořeněno už od dob starověku, kdy se začaly pořádat první organizované soutěže.
Ze záznamů medicíny starověkého Řecka se dochovala doporučení, aby se sportovci sexu pokud možno vyhýbali – věřilo se, že ejakulace vyhání z těla spolu se semenem také výbojnost a agresivitu, které by pak závodník postrádal na startu. Teprve moderní přezkoumání této teorie přineslo důkazy o tom, že podobná hypotéza je s největší pravděpodobností zcela mylná.
Za vším hledej testosteron
Myšlenka, že sex má co do činění se zvýšeným pocitem nabuzení, je ovšem postavena na reálném základě. Ve starověku pochopitelně ještě neznali chemické pozadí fyziologických dějů doprovázejících sexuální aktivitu, moderní medicína je ale stihla již dostatečně prozkoumat. Hlavní roli v celé otázce hraje hormon testosteron, zodpovědný za rozvoj mužských pohlavních znaků. Mezi ně patří i nárůst svalové hmoty, rychlejší proces zotavení vyčerpané tkáně nebo právě zvýšená agresivita – to vše přijde vhod zejména u silových sportů, například boxu nebo rugby. Ne nadarmo se testosteron v minulosti hojně užíval jako legální doping, než byla v 70. letech jeho aplikace zakázána.
Pokud by tedy platilo, že po pohlavním styku hladina tohoto hormonu poklesne, je logické, že takový sportovec by měl sníženou šanci na úspěch. Ostatně třeba slavný boxer Muhammad Ali nedal na abstinenci dopustit a sám se opakovaně chlubil tím, že před zápasy si záměrně vždy odepře sex nejméně na šest týdnů, aby se dostatečně připravil. Pravda je, že během své hvězdné kariéry skutečně dosáhl na mimořádný počet titulů.
Jeho přístupem se dodnes řídí i někteří profesionální trenéři nejen v boxu. Například kouč mexického národního týmu amerického fotbalu Miquel Herrera se v roce 2014 nechal slyšet, že pokud jeho hráči nejsou schopni vydržet bez sexu po celé dva měsíce konání šampionátu, pak nejsou připraveni stát se profesionály. Možná by ale mluvil jinak, kdyby se seznámil s výsledky studie publikované v předním vědeckém magazínu Frontiers in Physiology.
Chybějící důkazy
Vědci se v jednom z vůbec prvních výzkumů na toto jinak velmi populární téma rozhodli ověřit, zda skutečně existuje reálná souvislost mezi oběma fenomény: tedy zda vášnivá noc bezprostředně před závodem může ovlivnit pořadí vítězů. Shrneme-li závěry jejich rozsáhlé práce do jediné věty, je odpověď velice stručná: Není tomu tak. U žádného z účastníků studie se neprokázalo, že by měl sex krátce před startem jakýkoliv vliv na výkonnost daného sportovce, nezměnily se dokonce ani hladiny testosteronu.
Již zmíněná hypotéza se snížením jeho množství po ejakulaci je mezi odborníky dávno překonaná, nutno však podotknout, že konkrétní mechanismus vlivu sexu na hladinu testosteronu dosud nikdo nezná. Existují dokonce studie, v nichž vědci dobrovolníkům po třítýdenním sexuálním půstu zjistili poměrně nečekaný nárůst tohoto hormonu.
TIP: Nástrahy postelových hrátek: Jaké jsou nejčastější úrazy při sexu?
O tom, jak konkrétně sex působí na následnou fyzickou výkonnost, lze s jistotou říct jen velice málo. Ve skutečnosti zřejmě záleží i na konkrétním člověku a jeho zvycích. Někteří sportovci tvrdí, že jim sex před závodem pomáhá uvolnit psychické napětí a cítí se pak na startu jistější. Tento názor zastávala během své úspěšné sportovní dráhy například někdejší česká biatlonistka Gabriela Soukalová, která tvrdila, že sex před závodem je pro ni jako meditace, aby se „hodila do pohody“. A světově proslulý fotbalista Ronaldo by s ní jistě souhlasil – dokonce několikrát v médiích apeloval na trenéry, aby svým svěřencům intimní život nezakazovali. Poněkud pikantní téma vědci tedy ve vzácné shodě uzavírají s tím, že každý musí poznat sám, co funguje právě u něj.
Ženy ve výhodě?
Nabízí se logický argument, že pokud se postelové radovánky zvrtnou, naruší se i spánek a svaly si nestihnou dostatečně odpočinout. Pravda je možná úplně opačná – jak nedávno zjistil profesor Barry Komisaruk z Rutgersovy univerzity v New Jersey, sex může paradoxně přispívat k rychlejší regeneraci organismu, tedy přinejmenším v případě žen. U nich sexuální aktivita vyvolává vyplavení látek schopných bránit v uvolňování neuropeptidů, jež zodpovídají za vnímání bolesti, a dotyčná sportovkyně se poté cítí svěžejší. Efekt je podle Komisarukovy studie patrný celých čtyřiadvacet hodin; spojí-li se s tím, co se již dříve zjistilo – že orgasmus u žen snižuje svalové napětí – je patrné, jak blahodárný efekt může mít noc plná lásky.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Shutterstock