Zabijácké krasavice: 5 nejjedovatějších okrasných rostlin

Jsou všude mezi námi a tváří se nevinně, křehce, či dokonce přitažlivě. Lákají nás líbivým zevnějškem – stačí však jen trochu ochutnat, a za svou zvědavost můžete zaplatit i životem
08.07.2021 - Vilém Koubek

Trpělivý ricin

Název: skočec obecný
Výskyt: v oblastech s teplým podnebím

Tato okrasná rostlina pochází ze severovýchodní Afriky a jihozápadní Asie, na pěstitele neklade v podstatě žádné nároky, tudíž je velmi rozšířená a oblíbená. Semena skočce obecného však obsahují látku, která mu zajistila dokonce zápis v Guinnessově knize rekordů coby nejjedovatější rostlině světa. Jedná se o ricin a dospělého člověka může zabít pouhých 4–8 zmíněných semen. Otrava se projevuje pálením v puse a krku, intenzivní bolestí břicha a krvavým průjmem zhruba 36 hodin po požití. Pokud včas nezasáhne lékař, postižený do 3–5 dnů umírá. Toxiny obsažené ve skočci se navíc v nižších dávkách v těle pozvolna usazují, dokud nedosáhnou kritické hranice. (foto: Shutterstock)

Andělské trumpety

Název: durman
Výskyt: v oblastech s teplým podnebím; jako okrasná rostlina se pěstuje po celém světě

Jemné a nadýchané květy durmanů působí natolik příjemným dojmem, že by si člověk jeden exemplář hned koupil do obýváku a v rámci nedělní siesty si u něj četl oblíbenou knížku. Nenechte se však zmást: i tato rostlina z čeledi lilkovitých je jedovatá. Obsahuje totiž velmi nebezpečný skopolamin, který u člověka vyvolává „mrtvolný“ stav a způsobuje ztrátu paměti. Pozření vyšší dávky pak vede k intenzivním halucinacím, až ke smrti. Není proto divu, že rostlinu při svých rituálech údajně používaly i domorodé amazonské kmeny. Durmany mohou navíc ohrozit nejen lidi, ale také zvířata. (foto: Shutterstock)

Rouška nevinnosti

Název: konvalinka vonná
Výskyt: severní polokoule (Asie, Evropa), oblasti s chladnějším klimatem

Konvalinku známe všichni a mnozí z nás ji považují za symbol čistoty a křehkosti. Věděli jste však, že je také velmi jedovatá? Ze stonků, listů či červených plodů se vám může do krevního oběhu dostat nebezpečná dávka srdečních glykosidů, jež pak zpomalí srdeční činnost. Poté nastoupí malátnost a omámenost a dál tělo s otravou bojuje častějším močením, nevolností, zvracením, křečemi a průjmem. Při pozření většího množství bobulí může nastat zástava srdce a nakonec smrt. Jedovatá přitom není jen samotná rostlina: pokud byste ji měli doma ve váze, můžete se otrávit i vodou, v níž stála(foto: Shutterstock)

Večerní vrah

Název: náprstník
Výskyt: celý svět kromě polárních oblastí

Svými nádhernými „hrozny“ květů si náprstník přímo říká o pěstování pro okrasu. Zdánlivá ušlechtilost však zakrývá fakt, že jde o prudce jedovatou rostlinu: na jedné straně se sice používá v lékařství, zároveň ovšem dokáže docela snadno přivodit smrt. Podobně jako konvalinka obsahuje náprstník velké množství srdečních glykosidů, především v zelených částech. Při požití se nejprve dostavuje nevolnost, zvracení a průjem, následně se zpomalí tep a nastupují dýchací obtíže. V další fázi se pulz zrychlí, ale zeslábne, a vše může skončit ochrnutím či zástavou srdce. Smrtelná dávka v listech odpovídá pouhým 2–3 gramům. K večeru se navíc koncentrace toxinů v rostlině zvyšuje, zatímco během noci naopak klesá. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, HQCC BY-SA 2.0)

Sokratova zhouba

Název: bolehlav plamatý
Výskyt: Evropa (kromě severu Skandinávie), severní a jižní Afrika, Asie, obě Ameriky

Tato až 2,5 m vysoká rostlina se rozšířila po celém území České republiky a ohrožuje především toho, kdo by si ji snad spletl s běžnou kořenovou či listovou zeleninou. Hlavní účinnou látku představuje koniin, který se vstřebává jak trávicí soustavou, tak přes pokožku. Projevy otravy jsou velmi záludné: zprvu totiž látka tělo aktivuje, následně však začne blokovat činnost míchy a prodloužené míchy. Nakonec ochrne kosterní svalstvo, načež dojde k zástavě dechu – oběť se zkrátka za plného vědomí udusí. Bolehlav se zřejmě používal jako jed i v antickém Řecku, přičemž prý sprovodil ze světa samotného Sokrata. (foto: Wikimedia Commons, Joanna BoisseCC BY-SA 4.0)




Další články v sekci