Za kamennými kuriozitami: Poznejte slepencové skalní útvary na vlastní oči

Řada slepencových útvarů na území naší republiky je součástí chráněných území nebo byly vyhlášeny za přírodní památky. Většina slepenců (odborně zvaných též konglomeráty) vznikla zpevněním štěrkových nánosů – pláží, které lemovaly pobřeží dávných moří, nebo se ukládaly na dně jezerních pánví při ústí velkých řek.

Mořské pobřeží v kameni

Nerostné složení slepenců bývá rozmanité, ovšem výraznou převahu v nich mají oblázky z velice tvrdého a odolného křemene. Křemenné slepence jsou běžné například ve spodních vrstvách usazenin křídového moře, které téměř před stem milionů let zaplavilo značnou část severní poloviny Čech. Pokud tyto oblázky (nezřídka i větší valouny) vznikaly bouřlivým atakem mořských vln, pak se těmto horninám říká též příbojové slepence. Dochovaly se zejména při úpatí Železných hor, kde k jejich nejhezčím ukázkám patří „mořské pobřeží“ na Kaňku u Kutné Hory nebo tzv. Zbyslavská mozaika a Starkočský lom poblíž Čáslavi.

Mnohem starší jsou pak rovněž velice odolné slepence ve středočeské vrchovině Brdy. Pocházejí už ze starších prvohor, tedy z období, kdy tehdejšímu mořskému dnu kralovali trilobiti, často považovaní za symbol pradávného života na Zemi. Mnohá skaliska v Brdech jsou dosud ve vojenském prostoru „pod ochranou armády“, ale k řadě dalších směřují turisticky značené cesty. Platí to třeba o kopci Plešivec (654 m) nedaleko Jinců, kde je oblíbeným cílem vycházek vyhlídkový útes Čertova kazatelna.
Okolí Rožmitálu zase dominuje vrch Třemšín (827 m), skrývající řadu skalních hříček, například ostře „seříznutý“ hřeben Hřebenec, provázený rozsáhlým kamenným mořem, nebo jakoby pokroucenou skalku Čertovo vřeteno.

S výhledem na Krkonoše

Slepenec se však netvořil jen na dně dávných moří, ale v období černouhelného útvaru karbonu také v jezerních a bažinatých pánvích, kam tehdejší veletoky snášely štěrk a písek z okolních hor. Bylo tomu tak i v českém a polském Podkrkonoší, kde slepence a další usazené horniny (místy prostoupené uhelnými slojemi) dnes tvoří působivé krajinné partie. Platí to třeba pro táhlý hřbet Jestřebích hor, které vrcholí nad Malými Svatoňovicemi kopcem Žaltmanem (739 m). Tento vrchol je zvýrazněný volně přístupnou rozhlednou a temným převisem Lotrandovy jeskyně, známým i z loupežnických pohádek Karla Čapka. Působivé panorama Krkonoš se otevírá také z dalších slepencových návrší, třeba z Krkonošské vyhlídky poblíž hradu Pecka.

Tajemný moravský Blaník

Spoustu opravdu pitoreskních a pověstmi opředených slepencových útvarů najdeme i na různých místech Moravy. Například poněkud tajemně pojmenovaný Moravský či Severomoravský Blaník, známější pod názvem Bradlo (600 m). Z vrcholového útvaru v podhůří Jeseníků poblíž Uničova je dnes upravená vyhlídka. Vidět je do okolních horských partií i do rovin Hané.
Vedle rozeklaného Bradla jsou zde i další velmi členité skály. Podle lidových zkazek zde tuto „změť kamení“ upustili čerti, když jejich nekalé dílo přerušilo kohoutí zakokrhání. Jiné pověsti zase vyprávějí o skrýších moravských „blanických“ rytířů. Pravdou je, že Bradlo v minulosti bývalo místem občasných lidových shromáždění, před druhou světovou válkou i značně nacionalisticky vyostřených.

Kamenný babinec

Také v blízkosti Moravského krasu najdeme pozoruhodné slepencové skály. Kromě shodné horniny mají i podobné „babí“ pojmenování. Častěji navštěvovaný je působivý Babí lom nad Lelekovicemi – přes kilometr dlouhý hřeben, rozčleněný zvětrávacími procesy do ostrých skalních břitů a věží. Z jeho jižního okraje ční zděná rozhledna, ze které se nabízí pěkný výhled do širokého okolí Brna.

Poněkud zastrčenou hříčkou přírody je pak Krkatá baba, útvar vystupující z levého svahu údolí Lubě pod stejnojmennou obcí. K tomuto pitoresknímu slepencovému útvaru, který je tvořený hranatými úlomky hornin a připomíná kostrbatou lidskou hlavu, se vztahuje několik pověstí. Většina z nich vypráví o stařeně zakleté do skály. Podle jiných zkazek je zdejší skalní seskupení zkamenělou svatbou a „krkatá baba“ prý původně byla půvabnou, leč proradnou nevěstou. Z obdobného horninového materiálu jsou i další jihomoravské Baby – soustava jakoby „schoulených“ skalních hřbetů nad říčkou Rokytnou poblíž Moravských Budějovic. Tyto skály jsou chráněné v rámci národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence.

Kousek i kus za hranicí

Slepencové skály samozřejmě nejsou výsadou naší krajiny. Za jednou z nejúchvatnějších přírodních scenérií ve střední Evropě to nemáme daleko za naši východní státní hranici. Poblíž Žiliny se rozprostírá největší skalní město na Slovensku – Súľovské skály – tvořené bělavými vápnitými slepenci z třetihor.

TIP: Krása kamenného koloběhu: Momentky ze života hornin

Působením vody, větru, mrazu i jiných vnějších činitelů zde vznikla rozsáhlá soustava věží, bašt, hřebenů, skalních bran i dalších výtvorů z přírodní „sochařské dílny“. Z ostatních slepencových skalních území v Evropě je potřeba zmínit alespoň to nejproslulejší – úchvatnou řeckou Meteoru.