Vzkříšení zapomenutého řemesla: Ruční výroba glóbů

Víte, jak se latinsky řekne koule? Globus. V češtině už má tohle slovo o hodně užší význam – nazýváme jím model zeměkoule. Kdysi ho používali králové, aby dali najevo svou vládu nad světem. Právě z glóbu se prý vyvinulo královské jablko.

„Glóbus byl symbolem moci. Až v 60. letech 20. století vylétl poprvé člověk do vesmíru a uviděl Zemi tak, jako my vidíme glóbus. Od té doby je to spíš symbol křehkosti naší planety, o kterou se musíme starat,“ hovoří o glóbech vedoucí kartografického oddělení v Britské knihovně Peter Barber.

Krušná cesta ke kouli

Než ale vznikly první glóby, muselo lidem dojít, že Země je kulatá. Staří Řekové to věděli už tři století před naším letopočtem. V Evropě však byli zastánci názoru kulovitosti Země tvrdě pronásledováni katolickou církví ještě v patnáctém století. Až výprava portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese kolem světa, uskutečněná v šestnáctém století, definitivně potvrdila, že žijeme na obří kouli.

Od té doby to ví celé lidstvo a maluje mapy světa na glóby. Peter Bellerby k jejich výrobě přišel jako slepý k houslím. Svému otci chtěl dát k osmdesátinám ručně vyrobený glóbus. Žádný se mu ale nelíbil – nechtěl ani plastovou reprodukci, ani nepoužitelný starožitný model. Tak se rozhodl, že si ho vyrobí sám.

„Dal jsem si na to limit tři měsíce a pár tisíc liber. Po dvou letech a po tom, co jsem prodal auto, dům a utratil skoro milion, jsem vyrobil první glóbus,“ vzpomíná na těžké začátky Peter Bellerby – majitel dnes již světoznámé londýnské dílny.

Vzkřísil tím umírající řemeslo. A protože ručně glóby už léta téměř nikdo nevyráběl, neměl se ani s kým poradit, jak na to. Největší problém byl přenést dvojrozměrnou mapu na papíře do tří rozměrů na kouli.

„Měsíce jsem lepil mapy na koule a vždycky se mi roztrhly. Zkoušel jsem všechno, ale pořád to nešlo. Až jsem měl za sebou asi 200 neúspěšných pokusů a poprvé se to podařilo. Mapa byla nepoškozená a správně nalepená,“ usmívá se Peter Bellerby.

Hlavní je trpělivost

Desítky nepovedených glóbů se roztříštily o podlahu dílny. Nakonec se ale Peter naučil to nejdůležitější a nejnáročnější – trpělivost a klid při práci. Díky tomu může prodávat své výrobky pěkně draho. Nejlevnější glóby z jeho dílny začínají na čtyřiceti tisících korunách. Jeden ale může přijít až na půldruhého milionu korun. Zato ale dostanete opravdový a hlavně jedinečný skvost. Všechno je stoprocentně ruční práce a můžete si být jistí, že takový glóbus jako vy nemá nikdo jiný na světě. 

„Všechno musíte dělat velmi pomalu. Tak čtvrtinovou rychlostí, než byste si vůbec dokázali představit. A to pro mě bylo strašně náročné,“ vysvětluje dnes již úspěšný výrobce unikátních glóbů. 

Základ od formule 1

Při hledání materiálů a technologických postupů se Peter dostal až ke konstruktérům formule 1. Jedině tam mu mohli dodat kouli s tak přesnými rozměry, jak potřeboval. Výroba glóbu ale neobnáší jen tvorbu samotné makety zeměkoule. Aby se nový středobod vašeho pokoje nikam nezakutálel a točil se podle té správné osy, musí být pečlivě uchycený. A když už si kupujete takovýhle krásný a drahý kousek, očekáváte kvalitní materiály a spoustu ruční práce včetně rytí ukazatelů rovnoběžek a poledníků, nebo zvýrazňování kontinentů.

„Když dostanu glóbus do ruky, všechno na něm vypadá nudně. Zvýrazňuji proto pobřeží štětcem, aby kontinenty pěkně vystoupily,“ ukazuje svou práci kreslířka Isis Linguanottoová.

Hotové glóby se z londýnské dílny rozvážejí do celého světa. Největší poptávka je ve Spojených státech. Letos má Peter asi 500 zakázek. A vzhledem k tomu, že některé kousky trvá vyrobit půl roku, má na dlouho vystaráno. Krušné začátky za to stály.