Vytrvalá zvířata: Kdo jsou nejodolnější obyvatelé naší planety?

Evoluce nadělila některým druhům odolnost, za jakou by se nemuseli stydět ani superhrdinové: Nevadí jim chemikálie či extrémně slaná voda, nezmrznou, vysmívají se radiaci, a dokonce dovedou na deset let přestat žít
03.09.2020 - Vilém Koubek

Jedy, sůl a radiace

fundul mumiový
kde: Severní Amerika | snese: 2 000 radů

Fundul mumiový obývá atlantské pobřeží Spojených států a Kanady. Řadí se mezi nejhouževnatější vodní tvory a rychle se přizpůsobuje novému, často nehostinnému prostředí. Drobná rybka žije i v extrémně znečištěných vodách, a dokonce jí nevadí jedovaté chemikálie. Nevyhýbá se ani značně slaným podmínkám – vyskytuje se třeba ve slaniskách – a po krátkou dobu snese rovněž záření v hodnotě dvou tisíc radů.

Knihy a filmy lžou

švábi
kde: celá Země | snesou: 3 200 radů

Na naší planetě žije zhruba stejný počet druhů švábů a savců: První zmíněné nalezneme takřka v každém prostředí, dokonce i na Mount Everestu. Jejich odolnost je pověstná – dovedou měsíc vydržet bez vody či potravy, a pokud přijdou o hlavu, tělo samotné může přežít i několik dalších týdnů. Knihy či filmy proto šváby líčí jako tvory, kteří přečkají nukleární apokalypsu. Ve skutečnosti však jejich nejběžnější druhy snesou „pouze“ pětinásobek dávky smrtelné pro člověka, a v živočišné říši tak stále patří k ohroženějším. 

Vosy místo psů

parazitické vosy
kde: Země kromě pólů | snesou: 180 000 radů

Parazitické vosy prosluly děsivou schopností paralyzovat oběť žihadlem a naklást do ní vajíčka. Méně už se mluví o jejich odolnosti vůči radiaci: Drtivá většina těchto živočichů snese až 180 tisíc radů, tedy 18krát víc, než vyzářila atomová bomba svržená na Hirošimu. Vosičky však nepředstavují jen nepříjemné škůdce: Podle nových studií je lze vytrénovat k hledání výbušnin a toxických látek. Teoreticky by se tudíž mohly nasazovat během policejních zásahů místo psů, i když k tomu nejspíš nedojde… 

Třicet dní nezničitelnosti

octomilky
kde: mírné až tropické pásmo | snesou: 64 000 radů

Drobné a obtížné octomilky se sice průměrně dožívají pouhých 30 dní, přesto patří k nejodolnějším organismům na Zemi. Odolají ozáření až 64 tisíc radů, tudíž by zvládly i výbuch více než šesti druhoválečných atomových bomb. Jejich nezdolnost se proto využívá při výzkumu radioterapie, jejíž pomocí se ničí zhoubné nádory prostřednictvím ozařování: Konkrétně střeva octomilek se velice podobají těm, jež mají hlodavci – hmyz se však chová snáz, takže se nové experimenty odehrávají i na něm. 

Malé, ale nezdolné

želvušky
kde: celá Země | snesou: 570 000 radů

Želvušky patří k nejlépe prozkoumaným živočichům, kteří dovedou prospívat v extrémních podmínkách. Drobní tvorové dorůstají průměrně 0,5 mm a přežijí několik minut i při teplotě přesahující 150 °C nebo naopak v −272 °C. Neuškodí jim ani extrémně nízký tlak vesmírného vakua. Bez dostatečného přísunu vody takřka vyschnou a ve stavu pomyslné smrti přečkají až deset let, načež pomocí „životodárné tekutiny“ opět obživnou. A pokud jde o smrtelnou dávku radiace, oproti člověku snesou i tisícinásobek. 




Další články v sekci