Vynalezli arabské číslice skutečně Arabové?

Navzdory svému dnešnímu názvu arabské číslice 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 0 skutečně nespatřily světlo světa v arabských zemích. Jejich domovem se stala Indie, kde se desítková soustava užívající nulu rozšířila kolem roku 700 – proto se někdy označují také jako hindské, případně hindsko-arabské. Znaky pro hindské číslice se vyvinuly z číslic písma bráhmí, jejichž používání dokládají už buddhistické nápisy z doby okolo roku 300 př. n. l. 

Pravdou však zůstává, že díky arabským matematikům se novinka dostala do Evropy. Přispělo k tomu zejména rozšíření matematického traktátu arabského učence Al-Chorezmího z 9. století, jenž byl v polovině 12. století přeložen do latiny pod názvem Algorithmi de numero indorum (Počítání s indickými číslicemi).

V Evropě znamenalo přijetí arabských číslic rozchod s předchozími metodami počtů s římskými číslicemi a vydláždilo cestu budoucímu rozvoji algebry. Mimochodem – samotný výraz „algebra“ pochází z arabštiny a právě Al-Chorezmí jako první algebru chápal coby samostatnou matematickou disciplínu.