Výkonná mravenčí navigace: Kratší trasa nemusí být rychlejší

O racionálním chování mravenců máme mnohé doklady. Napadlo by vás ale, že mravenci dokážou volit nejvhodnější trasu podle toho, jak je která z možných cest časově náročná a zohlední tak například množství překážek? Zní to neuvěřitelně, ale přesto je to pravda.
31.08.2020 - Zuzana Teličková


Oblíbenou potravou afrických mravenců Megaponera analis jsou termiti. Tito mravenci podnikají na termity nájezdy v počtu 200 až 600 útočníků, kteří kořist unášejí do svého hnízda a teprve tam ji konzumují. Než ale nájezd začne, vysílají mravenci stopaře, kteří pátrají po místech, kde se termiti krmí. Jakmile průzkumník objeví „pasoucí se“ termity, okamžitě se vydává na cestu zpět k hnízdu, aby mobilizoval ostatní.

Němečtí biologové Erik T. Frank, Philipp Hönle a Karl Eduard Linsenmair z bavorské univerzity JMU objevili, že mravenci na zpáteční cestě nevolí nejkratší, ale nejrychlejší cestu. Jestliže je například mezi nimi a mraveništěm plocha, která je porostlá hustou trávou, průzkumníci ji raději obejdou otevřeným terénem, kde mohou postupovat dvakrát rychleji. K cíli tedy dorazí mnohem dřív, i když volí „objížďku“. 

TIP: Neomylná mravenčí kartotéka: Jak zapáchá nepřítel?

Podle závěrů výzkumu se tak zpět k hnízdu dostanou v čase, jenž je o 35 % kratší než při postupu nejkratší trasou. Vědci z JMU, kteří chtějí navigační schopnosti mravenců podrobit dalšími zkoumání, byli navíc překvapeni, když zjistili, že volba o tom, kterou cestou se vracet, nevychází z kolektivního souladu, ale z rozhodnutí jednotlivých mravenců. 


Další články v sekci