„Vyděšené podsvinče z bažin“ je hlas neochotného letce chřástala vodního

Pod šmolkově modrou dubnovou oblohou dopadají první ranní paprsky slunce na rosou smáčené rákosí na břehu rybníka. Labutí pár s vykasanými perutěmi vehementně hájí kout, kde se chystá postavit hnízdo. Na hladině bojují samečci lysek svoje cákavé každoroční bitvy o samičky. Koruny rozkvetlých jív zářící lampičkami rozvitých kočiček hučí tisíci včelami a jen kousek pod sněhobílými oblaky se skřivani předhánějí v tom, kdo zazpívá krásnější part na oslavu nadcházejícího jara. Znenadání se z nejhustšího rákosí ozve kaskáda krátkých, postupně klesajících zvuků, které připomínají chrochtání a kvičení vylekaného podsvinčete. I to je typický jarní hlas našich rybníků.

Běžec po vodní hladině

Chřástala vodního (Rallus aquaticus) je mnohem snadnější slyšet, než spatřit. Je to velmi elegantní a obdivuhodný ptačí druh, který se dokonale přizpůsobil životu v hustých bažinných porostech. Jeho trup je jakoby ze stran zploštělý, což mu spolu s úžasnou mrštností umožňuje bleskurychle zmizet i v tom nejhustším porostu.

Barva opeření vytváří neuvěřitelně ladnou kombinaci, především šedomodrá hruď a břicho v kontrastu s jasně červeným zobákem. Mláďata chřástala jsou roztomilá černá kuřátka na obrovských nohou. V dospělosti jde o ptáka velikosti kosa s dlouhým tenkým nápadně červeně zbarveným zobákem. Stále nápadně dlouhé nohy z něj ovšem činí podstatně většího ptáka. Silné běhy jsou pro chřástala nepostradatelným vybavením. Díky nim dokáže na krátkou vzdálenost přeběhnout i vodní hladinu. Umí také zdatně plavat po hladině jako kachna, ale do otevřeného prostoru se pouští jen velmi nerad.

Agent a stavitel

Málokdo měl možnost pozorovat chřástala vodního ve volné přírodě. A pokud někdo měl to štěstí, bylo to na krátký okamžik, kdy vyplašeného ptáka zahlédl mizet v hustém porostu. Dodnes je to poměrně záhadný pták, o jehož životě mnoho nevíme. Takový tajný agent ptačí říše.

Ornitologové každopádně vypozorovali, že chřástalové na jaře přilétají často už v březnu. Jejich hlasové projevy nejsou zpočátku tak nápadné a hlasité a hnízdo je pečlivě skryté, nejčastěji v rákosové stoličce jen těsně nad vodní hladinou. Jeho dno je jako košík vypletené plochými listy rákosu a ostřice. Při stavbě a posléze i v sezení na vejcích se střídají oba partneři. Nad hnízdem je vždy vztyčena ze stébel rákosu nebo ostřice jakási stříška, aby do hnízda nebylo shora vidět.

Nemilosrdný loupežník i milovník „salátu“

Chřástalové sice patří spíše k nekrmivým druhům ptáků, ale i tak se zprvu oba rodiče musejí o malá kuřátka intenzivně starat. Nejenže jim přinášejí dostatečné množství potravy, ale v noci nebo v chladných dnech je musí chránit před nepřízní počasí. Teprve později musejí mláďata ve všech směrech stát na vlastních nohou.

Potrava chřástalů je především živočišná – drobný hmyz nebo larvy vodních živočichů. Dospělý jedinec ale nepohrdne ani drobnými obratlovci. Nalezené ptačí hnízdo s mláďaty dokáže vyplenit jako zkušený loupežník. Na podzim a v zimě si rád zpestří jídelníček rozmanitou rostlinnou potravou. Hnízdí dvakrát do roka. Ještě v době péče o mláďata z prvního hnízdění snáší samička druhou snůšku.

Přizpůsobivý světoběžník

Chřástal vodní je velmi přizpůsobivý druh. Důkazem je jeho rozšířen po celém starém světě od Islandu a Maroka až po dálný východ. Svědčí mu arktické podmínky stejně jako horka severní Afriky, ruské nížiny i náhorní planiny Tibetu. Cítí se dobře i v subtropických lesích zadní Indie. V takto širokém areálu výskytu byly popsány čtyři poddruhy chřástala vodního.

Celkem bylo po celém světě popsáno 145 druhů chřástalů. U nás kromě již zmiňovaného chřástala vodního žijí ještě další, podstatně vzácnější druhy: chřástal kropenatý, chřástal malý a chřástal nejmenší. K nejbližším příbuzným chřástala, do řádu krátkokřídlých, patří ale např. i lyska černá, slípka zelenonohá nebo také podstatně větší a nápadnější jeřáb popelavý.

Opatrnost starostlivých rodičů

Tvar zobáku i způsob života chřástalů připomíná novozélandského ptáka kiwi. Zobák je i u chřástala, spolu s jeho dlouhýma nohama, dalším nepostradatelným orgánem. Je neuvěřitelné, jak všestrannými způsoby ho dokáže využít. Poslouží mu jako pinzeta, hloubková sonda, držák, jehla nebo třeba hřeben. Slouží k získávání potravy nebo splétání hnízda.

Jak bylo již řečeno, chřástalové jsou velmi pečliví rodiče. O vejce i o mláďata se vzorně starají. Jsou zaznamenána pozorování, kdy opakovaně, například při fotografování hnízda, byly stvoly rákosu poodhrnuty a ohnuty pro lepší snímek. Dospělý pták pak vždy nejprve uvedl vše zpět do původního stavu a teprve potom zasedl zpět na snůšku. Když mají rodiče pocit, že vyrušování překročilo únosnou mez, postaví hnízdo nové a vejce do něj v zobáku přenesou. Při krmení mláďat jsou zase známy případy, kdy příliš velké sousto rodiče mláďatům nejprve „naporcovali“, a teprve poté znovu předložili k pozření.

Letec z nutnosti

Je s podivem, že pták, který tak nerad létá, je v našich podmínkách tažným druhem. Jeho nechuť k pohybu vzduchem se projevuje i v okamžicích ohrožení. Téměř vždy preferuje útěk před vzlétnutím. Česká populace zimuje nejčastěji ve středomoří a také, jak ukázaly výsledky kroužkování, v severozápadní Evropě a Británii. S postupným oteplováním přibývá případů zimování chřástala i v našich podmínkách. Mnohé populace chřástala netáhnou, ale přečkávají zimu v okolí nezamrzajících vod nebo termálních pramenů. Takové případy jsou známé třeba z Islandu nebo severozápadního Polska.

Jak uvidět chřástala

Chřástal vodní je v našich podmínkách běžně se vyskytující ptačí druh. Ke hnízdění mu stačí pár metrů čtverečních rákosu. Pokud ho ale chcete spatřit v jeho přirozeném prostředí, je třeba se obrnit trpělivostí indiánského lovce, vytrvalostí etiopského běžce, vynalézavost středoevropského podvodníka a k tomu se ještě stát rentiérem nebo nezaměstnaným, abyste na všechny ty pokusy ho spatřit měli čas.

TIP: Královny mělkých vod aneb Úchvatné potravní strategie volavek

Nejvhodnější doba je na jaře a na podzim, kdy potravní nabídka není optimální a nutí chřástala opustit útočiště hustých porostů. Nejvhodnější čas je pak brzy ráno nebo v podvečer. Chřástalové jsou ptáci aktivní i v noci. Jejich přítomnost na lokalitě zjistíte snadno. Z rákosí přece zakvičí vyděšené podsvinče!