Vůně rudých tulipánů: Pravá kolínská pochází pouze z Kolína nad Rýnem

Vůně, parfémy a voňavky bývají jedním z nejtradičnějších dárků. Pokud by někdo chtěl překvapit jednou z nejoriginálnějších a skutečně původních vůní, daroval by kolínskou vodu od Fariny, kterou se polévala už Marie Terezie, Napoleon Bonaparte nebo Marlene Dietrichová. 

Obchod s kolínskou vodou od Fariny se nachází jen pár desítek metrů od kolínské katedrály – na Jülichsově náměstí. Muž, s nímž se zde setkáváme, je nositelem stejného jména jako parfumerista Johann Maria Farina, který v roce 1709 namíchal vůbec první kolínskou. Svého předka ukazuje na dobovém portrétu.

„Johann Maria Farina namíchal takové složení, že z kolínské vody udělal světově známý produkt,“ připomíná majitel legendární firmy.

„Tyto dveře vedly do bytu jeho domu. Dole, kde se dnes nachází prodejna, býval krám a výrobna. V 19. století koupili předkové celý blok a postavili zde továrnu,“ vypravuje. Poté, co továrnu srovnaly se zemí bomby, se výroba přesunula na předměstí Kolína.

Rudé tulipány nebyly pro každého 

Farinovou značkou vždy byly rudé tulipány. Ve své době šlo o symbol exkluzivity. Dopřát si vůni od Fariny totiž rozhodně nemohl každý.

„Flakón s voňavkou stál tolik, kolik si tehdy zaměstnanec firmy vydělal za půl roku. Ovšem takový kolínský kurfiřt si objednával 40 lahviček na měsíc, Napoleon Bonaparte spotřeboval jednu za den,“ říká Marek Macej Lysakowski, průvodce domem legendárního voňavkáře. 

Příjemná kolínská měla překrýt další vůně plynoucí z tehdejší nedostatečné hygieny. Před svou smrtí prý Farina poznamenal, že není královský dvůr, kam by svou esenci neprodával. Podle Lysakowského vlastní firma Farina největší firemní archiv v Evropě. Je dlouhý tři sta metrů a do výšky dosahuje čtyř metrů. V archivu nechybí ani přes 650 tisíc dopisů, z nichž se člověk například dozví, že Goethe se vůní osvěžoval při psaní svých slavných děl. A Napoleon dokonce přenášel úzký flakónek v botě. Během války rodina ukryla archiv na vinici u Mosely. Díky tomu se přesně dochovalo, kdo vše si Farinovu kolínskou oblíbil. Byli to třeba Beethoven, Goethe nebo Romy Schneiderová. Najdou se i zákazníci z předválečného Československa. 

Rodinné tajemství se udrží i nadále 

„Tento parfumeristický kongres se konal v Praze krátce před nástupem Němců,“ ukazuje na počítači pan Farina doklad o účasti svého předka na důležitém mezinárodním setkání výrobců voňavek. 

Podobných rodinných podniků na světě mnoho nenajdete. Je to historie, která zavazuje. Příslušník osmé generace nikdy neuvažoval o tom, že by rodinnou ságu přerušil. „Začal jsem se v oboru vzdělávat velmi brzy,“ vzpomíná.

I když sám nemá syna, je přesvědčen, že žezlo nebo spíše pečlivě chráněné tajemství jediné originální kolínské vody po něm převezme jeho dcera nebo některá z dcer jeho bratra. Z jakých ingrediencí se Farinova voňavka vlastně skládá a kolik květů je zapotřebí na jednu lahvičku, zůstane tajemstvím.