Větrná abeceda: Podle čeho dostávají hurikány a bouře svá jména?

V minulosti se bouře a další významné meteorologické jevy pojmenovávaly víceméně náhodně, obvykle podle svatého, jehož svátek připadal na příslušný den, nebo i v závislosti na místě výskytu. Když ovšem na přelomu 19. a 20. století založil britský meteorolog Clement Wragge tradici nazývání cyklon a anticyklon lidskými jmény, už u ní zůstalo. 

Pro hurikány v Atlantiku počítají současné regule Světové meteorologické organizace s šesti různými seznamy, které zahrnují 21 střídajících se mužských a ženských jmen seřazených podle abecedy – bez písmen Q, U, X, Y a Z. Na každý rok z dané „šestiletky“ přitom připadá jeden soupis. Pokud počet hurikánů v sezoně přesáhl jednadvacet, až do letošního března se „nadbytečným“ bouřím přiřazovala písmena řecké alfabety. Podle nového pravidla však nyní meteorologové využívají doplňkové seznamy s lidskými jmény. 

Pro další sezonu se navíc vynechává ze soupisu pojmenování hurikánu, jenž způsobí extrémní škody, a zamění se za jiné: Například předloňský Dorian tak bude v roce 2025 nahrazen Dexterem. Pro cyklony řádící v ostatních oceánech planety platí obdobná pravidla, liší se pouze počet a délka seznamů a pochopitelně i zvolená jména. 

Evropský Babylon

V Evropě si každý stát volí jména pro bouře sám. Ve Velké Británii se tím v roce 2015 začala zabývat meteorologická služba Mett Office, v Irsku zase Met Éireann. Španělsko, Portugalsko a Francie se spojily a zavedly vlastní systém. Podobně to udělalo také Norsko, Švédsko a Dánsko. 

TIP: Hurikány s ženským jménem mají o polovinu více obětí

Východní Evropa většinou přijímá názvy z Německa, někdy si je ale přizpůsobí svému jazyku. Například bouři Xaver označovali Poláci jako Ksawery. Podle německého Institutu pro meteorologii na univerzitě v Berlíně se řídí i čeští meteorologové.