Velmi užiteční parazité: Zabijáci zemědělských škůdců

Dospělí jedinci drobněnek mají tělo dlouhé asi půl milimetru a rozpětí jejich křídel dosahuje jednoho milimetru. Rod Trichogramma je nejpočetnějším z asi 80 rodů, které patří do čeledi drobněnkovitých (Trichogrammatidae), jenž celosvětově čítá více než 200 druhů. V Evropě do rodu Trichogramma řadíme přibližně 50 druhů.

Přes svoji nepatrnost mohou mít drobněnky velký vliv na vývoj populací mnohem větších druhů hmyzu a tím pádem i na populace hostitelských rostlin těchto druhů. Drobněnky totiž parazitují na vajíčkách celé řady škůdců z řádu motýlů (Lepidoptera) – například zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis), obaleče jablečného (Cydia pomonella), černopásky bavlníkové (Heliothis armigera), můry zelné (Mamestra brassicae) nebo můry kapustové (Lacanobia oleracea). Bývají proto používány jako takzvaný bioagens, tedy ochranný přípravek na bázi živých organismů. 

Samička drobněnky čichem vyhledá vajíčka motýlů a vybere si ty mladší, která dokáže rozlišit od starších. Podle toho, jak je vajíčko hostitele velké, do něj pak naklade 1–30 vajíček, jež označí pachovou stopou, aby do nich už ona sama nebo jiná drobněnka další vajíčka nepřidávala. Vyvíjející se larvy drobněnky se živí zárodkem housenky, který během svého vývoje zahubí.

TIP: Vzkvétající zahrady termitů: Jak vypadá život uvnitř termitiště?

Když už dospělý hmyz opouští hostitelské vajíčko, je ihned schopný se pářit a za pár hodin po vylíhnutí už mohou samičky klást vlastní vajíčka. Celý vývoj od nakladení vajíčka po vylíhnutí dospělce může za příznivých podmínek trvat i pouhý týden (ale také až tři) a jedna samice dokáže v ideálním případě naklást za necelé dva týdny asi více než padesát vajíček. Poprvé byly drobněnky použity už před 90 lety, když jihokalifornští pěstitelé vypustili 200 000 jedinců proti obaleči jablečnému, který likvidoval úrodu vlašských ořechů.