Velký bratr v kravíně: V Číně testují technologii rozpoznávání „tváří“ u zvířat

Je až děsivé, s jakou přesností dokážou kamery rozeznat ty nejjemnější rozdíly v lidských obličejích: Vytipované jedince v Číně odhalí i v početném davu, což se hodí například při pátrání po zločincích. Zároveň lze ovšem technologii snadno zneužít třeba k pronásledování politických odpůrců (viz Dobrý sluha, špatný pán). Současná rozpoznávací věda se však od lidí přesouvá k němým tvářím. 

Jako dojnice dojnici

Než se stroje naučí bezchybně rozeznávat zvířecí „obličeje“, budou muset technologové ještě vyřešit pár problémů: Prasata se například odlišují těžko, protože nemají příliš charakteristických rysů. Krávy na druhou stranu kamery s oblibou olizují…

„Pokusy provádíme na ovcích, prasatech a krávách,“ vysvětluje Čao Ťin- š’, zakladatel společnosti Beijing Unitrace Tech vyvíjející software pro zemědělský průmysl. „S prasaty se pracuje hůř, protože vypadají všechna stejně. Dojnice se naopak liší hlavně zbarvením a tvarem skvrn,“ líčí, zatímco kontroluje vybavení instalované v rámci pilotního projektu na farmě v provincii Che-pej.

Otisk čumáku

Čínská firma Megvii se zabývá umělou inteligencí a svou technologii uplatňuje v programu pro rozeznávání psů podle otisku čenichu. Další společnosti z celého světa zkoušejí podobně identifikovat šimpanze, delfíny, koně a lvy. Výsledky experimentů se však různí. 

U lidí funguje rozpoznávání na základě měření vzdáleností mezi prvky tváře, jako jsou obočí a rty. V případě krav ovšem software odhaluje vzory a tvary na celém těle. Díky padesáti fotografiím z nejrůznějších úhlů dokáže program rozlišit třeba Daisy od Bessie. Farmáři nahrají k profilům informace o zdravotním stavu zvířete, datu inseminace či výsledky testu březosti. S využitím kamer instalovaných nad koryty či dojicími stanicemi pak ideálně budou moct shromažďovat další data. „Dokážeme sledovat, jak dlouho kráva pije, kolik sežere nebo kolikrát za den zajde ke korytu,“ dodává Čao.

Co krávy nevidí…

„Kamery nám zjednoduší práci,“ vysvětluje Che Jie, vedoucí farmy v provincii Che-pej. Do jejich nákupu musí sice statek investovat, ale zbytek vybavení poskytuje Čaova společnost zdarma, protože se stále jedná o prototypy. „Jakmile se vše nainstaluje, budou moct farmáři sledovat krávy v přímém přenosu,“ popisuje Che. Pokud pak zvíře začne vykazovat příznaky nějaké nemoci či jiných potíží, dostane chovatel okamžitě upozornění na telefon – což je mnohem efektivnější, než když odhalování neduhů závisí na nepřetržitém dohledu pracovníků „v terénu“.

Na farmě bývá všude voda a bahno, a instalování kamer tak znamená značnou výzvu. Podle Čaa však situaci mnohem víc komplikuje zvědavost krav: „Jakmile cokoliv změníte, všimnou si toho.“ Novinku se pak sudokopytníci snaží prozkoumat jazykem nebo čenichem. 

Prase vládne světu

Zatímco Čaova firma se zaměřila na krávy, čínští technologičtí giganti pracují s prasaty, neboť vepřové představuje nejoblíbenější maso v zemi. Společnost Alibaba například vyvíjí technologii na rozpoznávání hlasových projevů prasat s cílem odhalit, zda je netrápí bolest nebo jiné problémy. On-line prodejce JD.com zas vytváří umělou inteligenci, která pro čuníky sestaví plány krmení.

TIP: Velký bratr v akci: Britská policie skenovala tváře 90 tisíc účastníků festivalu

„Zatímco farmáři v jiných částech světa technologie čím dál častěji využívají, aby kompenzovali nedostatek pracovních sil v důsledku stárnoucí populace, Čínu motivuje především zvyšování produkce,“ vysvětluje Salah Sukkarieh z University of Sydney. „Pomocí technologických vymožeností se farmy snaží vytěžit maximum z každého metru čtverečního, zvýšit výnosy a omezit výkyvy v efektivitě,“ dodává. Mimo jiné tím podtrhuje fakt, že Čína živí 22 % světové populace, ale obstarává „jen“ desetinu orné půdy planety.