Vědci zjistili, která část ženského mozku reaguje na stimulaci klitorisu

Dotyk kterékoliv části těla vyvolá odezvu v somatosenzitivní oblasti mozku. Každé části těla odpovídá jiná oblast mozku, což vytváří jakousi mapu těla. O přesné poloze ženských pohlavních orgánů v mozku se však dosud vedly spory. Předchozí studie ji umisťovaly blízko chodidla nebo kyčle, což však bylo nepřesné. Chybu v lokalizaci způsoboval dotyk dalších orgánů současně s drážděním klitorisu.

Reprezentací mužských reprodukčních orgánů v mozku se vědci zabývali již v roce 2005, klitoris byl ale předmětem tohoto druhu bádání poprvé. Do studie se zapojilo 20 dobrovolnic od 18 do 45 let. Autoři studie ženy za pomoci malého kulatého předmětu osmkrát stimulovali, vždy po dobu deseti vteřin. Pro srovnání mozkové odezvy měřené pomocí magnetické rezonance jim vedle klitorisu stimulovali i hřbet ruky. Po vyhodnocení získaných údajů zjistili, že oblast reagující na dráždění klitorisu je v mozku velmi blízko k reakčnímu bodu na stehno, stejně jako u mužských pohlavních orgánů.

Blahodárný trénink

V další fázi autoři studie zkoumali souvislost mezi velikostí dané oblasti mozku a frekvencí sexuálních styků zapojených žen za poslední rok a za celý život. „Objevili jsme souvislost mezi velikostí oblasti spojené s genitáliemi v mozku a četností styků. Čím více pohlavních styků, tím je oblast rozsáhlejší,“ řekla Christine Heimová, profesorka lékařské psychologie v berlínské univerzitní nemocnici Charité a spoluautorka studie.

TIP: Den ženského orgasmu: K čemu vlastně ženám orgasmus slouží?

Předchozí studie na myších prokázala, že při častější stimulaci genitálií se rozšiřuje odpovídající oblast v mozku. Naopak u obětí sexuálních trestných činů je tato oblast menší. Podle Heimové by to mohlo naznačovat, že mozek se tak snaží omezit škodlivé následky traumatu. Heimová by v budoucnu závěry své nejnovější studie ráda využila k terapiím, které by používaly jistou formu „tréninku“ mozku. To by podle ní mohlo ženám pomoci překonat trauma. Závěry studie, zveřejněné ve vědeckém časopise JNeurosci, by v budoucnu mohly pomoci s léčbou obětí sexuálního násilí nebo žen se sexuálními poruchami.