Vědci se zaměřili na souboje korýšů: Ukázalo se, že jde spíše o wrestling

Korýši z podřádu Unipeltata, který v češtině nemá svůj název, ale pracovně by se dal označit jako straškovití, jsou obávanými obyvateli oceánů. Tito příbuzní krabů a humrů mají nesmírně silné přední končetiny, jejichž úder dokáže rozlousknout krabí krunýř nebo zasadit smrtící ránu protivníkovi. 

Ačkoli však mezi příslušníky stejného druhu těchto korýšů často dochází k měření sil při bojích o teritorium, střety jen zřídka končí smrtí nebo zmrzačením jednoho z protivníků. Jak tedy straškovití rozhodují své spory, aniž by sáhli k fatálním úderům? To se rozhodli zjistit biologové Patrick Green a Sheila Pateková, kteří zkoumali chování příslušníků druhu Neogonodactylus bredini.

Výzkumníci proti sobě postavili vždy dva jedince stejného pohlaví. Prvnímu nejdříve dali čas, aby se v ohrazeném prostoru zabydlel v umělé noře z plastových trubek a poté na scénu poslali druhého účastníka. Ve více než šedesáti případech pak sledovali, jak konfrontace dopadne. Jako vítězové odcházeli ze soubojů převážně větší jedinci a ti, kteří měli výhodu „domácího hřiště“. Těžší duelanti své oponenty vykázali do patřičných mezí rychleji a za použití menšího množství ran.

TIP: Podivuhodní korýši strašci pomáhají s vývojem „zraku“ samořiditelných aut

Každý souboj začal zastrašováním protivníka a někdy do fáze skutečného boje vůbec nepřešel. Následně se na sebe bojovníci obořili a střídavě si zasazovali rány. Podle pozorování Greena a Patekové ovšem nevyužívali svoji sílu naplno. Výpady spíše působily jako způsob zhodnocení sil protivníka a po každém z nich jako by se účastníci zápolení znovu rozhodovali, jestli mají dál bojovat, nebo z boje ustoupit. „Zdá se, že tvorové vybavení smrtícími zbraněmi je dokážou použít tak, aby konflikt vyřídili bez smrtelných následků,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.