Věda je krásná: Tajemné světy okem mikroskopu

Článkované tělo tasemnic zvané strobila bývá uvnitř střeva definitivních hostitelů přichyceno pomocí hlavičky (skolexu), která je u různých skupin tasemnic k tomuto účelu specificky přizpůsobena svým tvarem, případně je ještě navíc vybavena různou kombinací přísavek, štěrbin nebo vychlípitelných chobůtků s háčky. Tyto skolexy jsou obrovsky rozmanité, a to včetně zástupců, s nimiž se můžeme setkat i v naší přírodě. Skenovací elektronový mikroskop, kolorováno.

Orchideje vytvářejí obrovská množství drobných semen, která se dobře šíří krajinou, ale nedokážou vyrůst v dospělou rostlinu bez pomoci dalších živých organismů. Na snímku jsou semena tropické orchideje rodu Epipdendrum ze stolových hor Venezuely. 

Orchideje vytvářejí obrovská množství drobných semen, která se dobře šíří krajinou, ale nedokážou vyrůst v dospělou rostlinu bez pomoci dalších živých organismů. Malé živé embryo bez diferencovaných orgánů je obklopeno vrstvou odumřelých buněk, tzv. osemením, které ho chrání. V přírodě je závislé na výživě mykorhizní houbou. Na snímku semeno španělské orchideje Ophrys dyris. 

Název sladkovodní řasy šroubatky (Spirogyra sp.) pochází z charakteristického uspořádání chloroplastů napříč celým vláknem. V dějinách biologie posloužila tato řasa jako modelový organismus, s jehož prostřednictvím bylo prokázáno, že fotosyntéza probíhá na těchto zeleně zbarvených semiautonomních organelách. Snímek byl pořízen pomocí světelného mikroskopu s diferenciálním interferenčním kontrastem.