Ve stopách člověka: Nejdůležitější přelomy ve vývoji našeho druhu
Rod Homo se objevil přibližně před třemi miliony let v Africe, která byla domovem minimálně jedenácti druhů homininů. Nejstarší z nich, Homo habilis se stářím okolo 2,8 milionu let, si sice ještě zachovával mnohé z opičích rysů dřívějších australopitéků, lebeční dutina už mu ale poskytovala víc místa pro mozek. Právě velikost mozku a schopnost používat nástroje představují dva hlavní znaky definující rod Homo. Třetím je pak vzpřímená kostra, jež umožňovala chodit po dvou nohách.
Tyto tři věci poskytly předchůdcům člověka evoluční výhodu – příslušníci druhu byli lépe schopni využívat vše, co jim nabízelo okolní prostředí, a dokázali cestovat na velké vzdálenosti.
O našem vlastním druhu se předpokládá, že vznikl někdy před dvěma sty tisíci roky ze silného, atletického druhu Homo heidelbergensis. Ten vzešel z dřívějšího druhu Homo erectus, což byl jeden z vůbec nejúspěšnějších homininů v historii a žil na Zemi po dva miliony let. Dlouhou dobu se vědci přou, zda se Homo sapiens vyvinul v Africe a odtud se pak rozšířil do zbytku světa (africká hypotéza), nebo zda k vývoji docházelo souběžně na mnoha místech (multiregionální hypotéza).
TIP: Spletitá cesta evoluce: Příběh lidstva se odehrál úplně jinak!
Nejnovější studie DNA ale naznačují, že všichni pocházíme z jedné populace, která žila přibližně před sto padesáti tisíci lety, což představuje silný argument podporující africkou teorii.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Shutterstock, Getty Images, Australian Museum, Wits University, FAVPNG,
Wikimedia Commons, Tiia Monto, CC BY-SA 3.0
Wikimedia Commons, Tiia Monto, CC BY-SA 3.0
Wikimedia Commons, Jerónimo Roure Pérez, CC BY-SA 4.0