Včela versus vosa: Kdo má silnější jed?

Jed obsahuje biogenní aminy, které mají na svědomí bolestivou reakci. U včely je to histamin, u vosy a sršně histamin a serotonin. Další složkou jsou polypeptidy, z nichž včelí jed obsahuje melittin, apamin a MCDpeptid, vosy jsou vyzbrojeny tzv. vosím a sršni sršním kininem. Melittin narušuje strukturu buněčných membrán, rozkládá bílé i červené krvinky a způsobuje zánětlivou reakci. Apamin vyvolává neklid a křeče, působí na nervovou tkáň. Třetí složkou jedu blanokřídlých jsou enzymy zvané hyaluronidáza a fofolipáza A, vosy a sršni mají navíc ještě fofolypázu B.

TIP: Gigantická vosí hnízda: Mohou být velká jako auto a pojmout až desetitisíce vos

Tyto enzymy nacházíme také v hadích jedech a jejich přičiněním dochází například ke změně prostupnosti membrán a poškození mitochondrií. Bolestivost bodnutí hmyzem je ovšem zcela individuální.

Příznaky, které obyčejně vyvolává (bolestivý otok), jsou v případě včely, vosy a sršně prakticky stejné a nezávisí na složení jedu. Příčinou menší bolesti po bodnutí vosou však může být fakt, že vosa vpraví pod kůži menší množství jedu než včela, která při bodnutí zanechá na místě žihadlo i s jedovým váčkem, z něhož se „pumpuje“ do těla další jed.