Upřeným pohledem: Jak vidí psi, žáby, pavouci nebo třeba hmyz?
Dvojbarevné oko
Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.
Dokonalý zrak lovce
V poměru k tělu nejsou nijak velké, ale jsou o to výraznější. Jasně žluté oči orámované černými a šedými kruhy dělají z puštíka vousatého jednu z nejhezčích sov. A s funkcí svého zraku může být tento pták také spokojen: vidí velmi dobře do dálky, má široké zorné pole a dovede zachytit i nejmenší intenzitu světla.
Hypnotický pohled
Skákavka pruhovaná (Salticus scenicus) je nápadně zbarvený pavouk z čeledi skákavkovitých (Salticidae). Dosahuje délky 5–7 mm. Na široce seřízlém okraji hlavohrudi má umístěnou soustavu osmi nápadně velkých očí. Největší z nich je střední pár, postranní oči jsou o něco menší. Velice dobře vidí a živě reaguje na vizuální podněty ve svém okolí.
Tři oční víčka
Žabí oko je prapodivné. Žába je dalekozraká a vidí dobře, ale čím víc se k ní přiblížíte, tím hůře vás bude rozeznávat. Biologové se přou, zda vnímá barvu, ale bylo prokázáno, že reaguje na modré světlo. Dospělí jedinci mají tři oční víčka, z nichž jedno je průhledné a poskytuje ochranu při pohybu ve vodě.
Tisíce oček
Oči hmyzu s latinským názvem Elgiva cucularia (české pojmenování není) až nahánějí strach. Zrakový systém tvoří dva páry velkých očí složených z tisíců malých oček, tzv. omnatidií. Ta vnímají obraz samostatně a pak ho skládají dohromady. Elgiva tak nevidí ostře, ale má velké zorné pole, a může se dívat dokonce dozadu.
Hříčka přírody
Že příroda dokáže vykouzlit ty nejroztodivnější barevné kombinace, dokazují oči gekončíka nočního. Živočich, jehož domovinou je území od Afghánistánu po Indii, představuje jednoho z mála gekonů s pohyblivými očními víčky, tudíž dokáže mrkat, a pokud spí, oči zavírá.
Ultrafialový skener
Udává se, že oproti lidskému zraku je hmyzí schopnost vidět malé předměty několikanásobně (až dvacetinásobně) snížena. Pohled je také kvůli charakteru skládání obrazů z jednotlivých oček (ommatidií) mozaikovitý a třeba včelám proto unikají drobné detaily. Hmyz také nedokáže vidět červenou barvu. Na druhou stranu ovšem vnímá ultrafialové světlo a díky tomu zaznamená například barevné vzory na opylovaných květech, jež jsou viditelné pouze v ultrafialovém pásmu a nám tak zůstávají skryty. Na snímku detail blanokřídlého hmyzu z čeledi zlatěnkovitých.
Modrookých ubývá
Po modrých očích touží mnozí lidé. Podle profesora Hanse Eiberga z kodaňské univerzity jde ale o dávnou mutaci, která jednou vymizí. „Původně jsme měli všichni hnědé oči, ale mutace genu OCA2, který produkuje pigment melanin, zbarvení změnila,“ tvrdí dánský lékař. Pomněnkových očí ubývá. Podle studie z roku 2002 byl před sto lety v USA modrooký každý druhý, nyní je to jen jeden ze šesti.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografiíShutterstock
