Upřeným pohledem: Jak vidí psi, žáby, pavouci nebo třeba hmyz?

Oči. Říká se o nich, že jsou zrcadlem duše. A jestliže to platí o člověku, o zvířatech pak dvojnásob. Rozmanitost živočišné říše je nekonečná a variace zvířecích očí někdy připomínají divoký sen geniálního malíře
25.02.2020 - Dagmar Kulaviaková

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Dokonalý zrak lovce

V poměru k tělu nejsou nijak velké, ale jsou o to výraznější. Jasně žluté oči orámované černými a šedými kruhy dělají z puštíka vousatého jednu z nejhezčích sov. A s funkcí svého zraku může být tento pták také spokojen: vidí velmi dobře do dálky, má široké zorné pole a dovede zachytit i nejmenší intenzitu světla. 

Hypnotický pohled

Skákavka pruhovaná (Salticus scenicus)  je nápadně zbarvený pavouk z čeledi skákavkovitých (Salticidae). Dosahuje délky 5–7 mm. Na široce seřízlém okraji hlavohrudi má umístěnou soustavu osmi nápadně velkých očí. Největší z nich je střední pár, postranní oči jsou o něco menší. Velice dobře vidí a živě reaguje na vizuální podněty ve svém okolí.

Tři oční víčka

Žabí oko je prapodivné. Žába je dalekozraká a vidí dobře, ale čím víc se k ní přiblížíte, tím hůře vás bude rozeznávat. Biologové se přou, zda vnímá barvu, ale bylo prokázáno, že reaguje na modré světlo. Dospělí jedinci mají tři oční víčka, z nichž jedno je průhledné a poskytuje ochranu při pohybu ve vodě. 

Tisíce oček

Oči hmyzu s latinským názvem Elgiva cucularia (české pojmenování není) až nahánějí strach. Zrakový systém tvoří dva páry velkých očí složených z tisíců malých oček, tzv. omnatidií. Ta vnímají obraz samostatně a pak ho skládají dohromady. Elgiva tak nevidí ostře, ale má velké zorné pole, a může se dívat dokonce dozadu. 

Hříčka přírody

Že příroda dokáže vykouzlit ty nejroztodivnější barevné kombinace, dokazují oči gekončíka nočního. Živočich, jehož domovinou je území od Afghánistánu po Indii, představuje jednoho z mála gekonů s pohyblivými očními víčky, tudíž dokáže mrkat, a pokud spí, oči zavírá.

Ultrafialový skener

Udává se, že oproti lidskému zraku je hmyzí schopnost vidět malé předměty několikanásobně (až dvacetinásobně) snížena. Pohled je také kvůli charakteru skládání obrazů z jednotlivých oček (ommatidií) mozaikovitý a třeba včelám proto unikají drobné detaily. Hmyz také nedokáže vidět červenou barvu. Na druhou stranu ovšem vnímá ultrafialové světlo a díky tomu zaznamená například barevné vzory na opylovaných květech, jež jsou viditelné pouze v ultrafialovém pásmu a nám tak zůstávají skryty. Na snímku detail blanokřídlého hmyzu z čeledi zlatěnkovitých.

Modrookých ubývá

Po modrých očích touží mnozí lidé. Podle profesora Hanse Eiberga z kodaňské univerzity jde ale o dávnou mutaci, která jednou vymizí. „Původně jsme měli všichni hnědé oči, ale mutace genu OCA2, který produkuje pigment melanin, zbarvení změnila,“ tvrdí dánský lékař. Pomněnkových očí ubývá. Podle studie z roku 2002 byl před sto lety v USA modrooký každý druhý, nyní je to jen jeden ze šesti. 




Další články v sekci