Umírajícímu člověku se před smrtí zřejmě opravdu promítne celý život
Co se děje v mysli člověka v okamžiku jeho smrti? Na otázku, která trápí vědce i laiky, je těžké nalézt odpověď – ti, kteří zemřeli, samozřejmě své poslední chvíle popsat nemohou a nezbývá tak než se spolehnout na jiné zdroje informací.
Nečekaná příležitost prozkoumat mozek umírajícího člověka se naskytla mezinárodnímu týmu lékařů. Ti důkladně prozkoumali záznam elektroencefalografického vyšetření 87letého pacienta trpícího epilepsií. Vzhledem k jeho onemocnění muž podstupoval EEG vyšetření právě ve chvíli, kdy utrpěl infarkt a zemřel. Lékařům z Vancouverské nemocnice se tak do rukou dostal unikátní kontinuální záznam činnosti jeho mozku.
Ať je na co koukat...
Podle Ajmala Zemmara, spoluautora studie zveřejněné v odborném časopisu Frontiers in Aging Neuroscience, zaznamenali lékaři těsně před a poté, co pacientovo srdce přestalo fungovat, změny ve specifickém pásmu nervových oscilací – takzvaných gama oscilací. Konkrétně se jednalo o změny v alfa vlnách (8–12 Hz) a gama vlnách (32–100 Hz). Tyto vlny podle vědců úzce souvisejí se vzpomínkami, sněním, meditací, zpracováním informací a vědomým vnímáním – jinými slovy s retrospekcí.
Autorský tým, který studii o činnosti mozku v okamžiku smrti připravil, ovšem uznává, že jejich závěry mohou mít omezenou výpovědní hodnotu – vycházejí ze záznamu jednoho pacienta, navíc po těžkém epileptickém záchvatu a s možným poškozením orgánů. Přesto jsou přesvědčeni, že jsou jejich závěry hodnověrné. Podobné oscilace se již dříve podařilo zaznamenat v mozcích umírajících potkanů.
Mezinárodní autorský tým nové studie není prvním na světě, kdo tvrdí, že se člověku v okamžiku smrti před očima promítne celý život. Před pěti lety přišli se stejným tvrzením například izraelští vědci. Ti ovšem zakládali svá zjištění na rozhovorech s lidmi, kteří téměř zemřeli a popisovali své vzpomínky na chvíle, kdy bojovali o život. Jejich studie byla nakonec vědeckou komunitou přijata velmi vlažně.
TIP: Zážitky blízké smrti: Co se děje po odchodu na druhý břeh?
Skepticky se k ní tehdy pro Český rozhlas vyjadřoval i neurolog Pavel Kalvach z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, podle kterého nejsou pro promítnutí dosavadního života žádné důvody. „Stopy v dávné paměti si musí člověk svým úsilím vybavovat. Není možné, aby se mu samy promítly. Všechny pochody, které se v paměti vybavují, jsou aktivní pochody našeho úsilí,“ okomentoval neurolog tehdejší zjištění izraelských vědců.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií