Umírající ráj botaniků: Kapská květenná říše je světovým unikátem

Ve srovnání se zbývající pěticí květenných říší je zmíněná oblast řádově menší: Zaujímá pouze cíp Jihoafrické republiky o rozloze zhruba 90 000 km², tedy asi jako Portugalsko. Přesto jde z botanického hlediska o světový unikát. Na takto omezeném prostoru se vyskytuje devět tisíc rostlinných druhů, z nichž více než dvě třetiny tvoří endemity. Přibližně stejný počet druhů bychom přitom našli v celé Evropě, která však dosahuje více než stonásobné rozlohy. 

Některé tamní regiony náležejí z hlediska globální biologie či ekologie k natolik významným, že mezinárodní komise v roce 2004 rozhodla o jejich zápisu na seznam UNESCO. V následujících jedenácti letech se tak pod ochranou postupně ocitlo třináct lokalit, dohromady zahrnujících 12 % rozlohy Kapské květenné říše.

Tiché křoví

Vzhledem k charakteru místního horninového podloží, které pokrývá jen mělká půda chudá na živiny, se v oblasti téměř nevyskytují stromy. Jedinými zástupci dřevin tak zůstávají nízké křoviny zvané fynbos – v afrikánštině doslova „tiché křoví“ – kterých už botanikové popsali na 6 500 druhů. Dokážou prosperovat vzhledem k nižším nárokům na minerální látky, přičemž potřebnou výživu získávají díky pravidelným požárům. Vyhovuje jim také absence větších býložravců, kteří by jinak většinu porostu spásli. I další botanické druhy vykazují množství adaptací na subtropické klima a specifické prostředí: Řada z nich například přečkává období sucha pod zemí v podobě cibulí.

Vymírání v přímém přenosu

I s ohledem na zmíněné náročné podmínky je až s podivem, že se v Kapské květenné oblasti vyskytuje takřka pětina všech rostlinných druhů černého kontinentu.

TIP: Na vrcholu Afriky: Národní park Kilimandžáro ohrožují klimatické změny

Fytogeografickou lokalitu v okolí mysu Dobré naděje označují přírodovědci za jeden z pětatřiceti tzv. hotspotů biodiverzity, kde na malém území roste mimořádně rozmanitá flóra – byť ve více než v polovině případů zároveň velmi ohrožená. Podle odhadů dokonce Kapskou květennou oblast postihuje vůbec nejrychlejší vymírání druhů v globálním srovnání. Příčina tkví ve ztrátě původních biotopů, v invazi cizích druhů a v degradaci půdy.