Vetkáno do tváře
Kosovská vesnice Donje Ljubinje zůstává poslední výspou tradičního regionálního malování: O nevěsty se tam stará Sejdefa Ljimaniová a na tvář jim postupně kreslí komplikované obrazce, jež mají podle tradic zahánět zlé duchy a přinést novomanželům štěstí. Netradiční vzhled doplňují svatební šaty, sestávající z pěti až šesti vrstev. (foto: Profimedia)
Východ potkává západ
Pokud se snoubenci rozhodnou pro tradiční korejskou svatbu, musejí obléct kroje předem stanovené barvy. Konfucianismus jim velí ctít jin a jang, proto ženich obvykle volí modrou a nevěsta červenou: První zmíněný odstín má do vztahu vnést klid a mír, zatímco druhý nadšení s aktivní energií. Moderní svatby v Jižní Koreji ovšem probíhají spíš podle západního vzoru a tradiční kroje novomanželé oblékají až na oslavu po obřadu. (foto: Profimedia)
Co oči nevidí…
Tradiční japonská róba učikake se nosí na svatebním kimonu: Její hedvábné rukávy sahají až na zem a zdobí je výšivky květin či zvířat. Celek doplňuje čepec cunokakuši, jenž nevěště brání v pohledu do stran: Má se tak oprostit od závisti a nabubřelého ega, které by mohly kazit její charakter. Jakmile si pokrývku hlavy nasadí, symbolicky se stává poslušnou manželkou. (foto: Profimedia)
S těžkou hlavou
Minangkabauové obývají západ a střední část Sumatry a prosluli honosnými svatbami, přičemž samotnému uzavření sňatku předcházejí dva týdny plné obřadů. Vdavky se nesou v červených a zlatých odstínech, vetkaných do složitých oděvů. Vzhledu každé nevěsty pak vévodí honosná „koruna“ suntiang, jež může vážit i pět kilogramů. (foto: Shutterstock)
Nic není jako dřív
Historicky se Masajky v Keni a Tanzanii vdávaly do okolních vesnic mezi dvanáctými a dvacátými narozeninami. Vliv moderní civilizace a rostoucí míra vzdělanosti však danou hranici posouvají. Nejde přitom o jedinou tradici, jež se postupně mění: Zatímco pestrobarevné róby zůstávají, dřív se také v den svatby dívkám oholila hlava na znamení nového začátku. Snímek ovšem naznačuje, že i od popsané praktiky se pomalu upouští. (foto: Profimedia)
Nevěsta ze zlata
Svatba pomaků, bulharských muslimů žijících v jižní části země, trvá dva dny a často se jí účastní většina vesnice. Tvář nevěsty zkrášluje malování gelina, které se liší v závislosti na komunitách a vedle pestrých barev tvoří jeho středobod tenké plátky zlata. První den se hoduje a veselí, během druhého pak dojde k samotné sňatku, při němž manžel své choti tradiční zdobení smyje. (foto: Profimedia)