Týrání těla, nebo očista? Co se děje v těle, když se postíme?
Občas se postit je zdravé – alespoň to tvrdí tisícileté zkušenosti našich předků a v poslední době také vědecké studie. Řízený a vědomý půst, nikoliv trpitelské hladovění, nás dle mnohých odborníků dovede ke zdraví. Očista těla totiž podle nich funguje jako prevence civilizačních chorob. Hladovět přitom nemusíme celé dlouhé dny: Tělu prospěje i kratší, třeba dvanáctihodinová absence jídla.
Půsty tvořily nedílnou součást životního rytmu našich předků, kteří se postili nejen z náboženských důvodů, ale také kvůli nedostatku jídla v důsledku válek, epidemií či přírodních katastrof. I mimo extrémní situace se však v životě běžného člověka střídala období hojnosti a střídmosti: V létě a na podzim bylo po ruce dost ovoce a zeleniny, zatímco v zimě a brzy zjara se jídla nedostávalo. Období bez potravy mohla trvat týdny i celé měsíce. A přestože nedobrovolná hladovění nakonec vymizela, starověké a středověké kultury od půstů neustoupily a jejich tradice přežila dodnes.
Hladem proti rakovině
V 21. století se na půst odvolávají lékaři a výživoví poradci: Mezi jeho nejhlasitější novodobé propagátory patří Jason Fung, který sám na sobě a na svých pacientech vyzkoušel různé postní režimy a dosáhl při tom zajímavých výsledků – například v léčbě cukrovky.
Mimo jiné poukazuje na to, že průmyslové zpracování potravin nás sice vysvobodilo ze strasti hladovění, ale zároveň moderní společnost uvrhlo do jiných problémů: Na světě kvůli němu přibývá obézních lidí (v ČR trpí nadváhou a obezitou 71 % mužů a 57 % žen) a podepisuje se rovněž na šíření cukrovky, rakoviny či onemocnění srdce. Není proto divu, že internet zaplavují zázračné recepty na zhubnutí, od nichž by se však měl rozumný člověk distancovat.
Naštěstí i v lékařských časopisech konečně vycházejí vědecky podložené studie z univerzit, jako jsou Yale či Harvard v USA nebo lékařská fakulta v dánské Kodani. Výzkumy stravování se přitom provádějí jen velmi obtížně: Jednak mají lidé tendenci dopřávat si „neškodné“ zákusky, s nimiž se odborníkům nesvěří, a jednak do výsledků kromě jídla silně promlouvají faktory jako genetika či kvalita životního prostředí. Přesto badatelé přišli s několika zajímavými zjištěními.
Dieta před půstem
Fung ve své knize Kompletní průvodce půstem říká, že skrytou příčinou obezity je hormonální nerovnováha. Ukládání tuků připisuje na vrub inzulinu. „Když jíme, jeho hladina se zvyšuje a dává našemu tělu signál, aby si část energie z jídla uložilo na později jako tuk. Jakmile si to uvědomíme, snadno najdeme řešení: Pokud zvýšená hladina zmíněného hormonu způsobuje obezitu, pak zcela jistě pomůže, jestliže ji snížíme.“ Svým pacientům proto lékař radí, aby se postili, jelikož když nejedí, hladina inzulinu v jejich těle klesá.
Všiml si také, že půst usnadňují nebo naopak ztěžují předchozí stravovací návyky. „Konzumujete-li málo sacharidů, přiměřené množství bílkovin a hodně tuku, tedy držíte-li ketogenní dietu, zvládnete půst mnohem snáz,“ dodává Fung. Podobný názor zastává i nutriční terapeutka Amy Bergerová: „Jsem radši, když moji klienti před tím, než začnou experimentovat s půstem, drží nízkosacharidovou dietu bohatou na živiny a uvyknou svoje tělo na spalování tuků.“
Naučte se nemít hlad
Jelikož žijeme v blahobytu, mnoho lidí si neuvědomuje rozdíl mezi skutečným hladem a neukojeným návykem. „Nekontrolovatelný hlad představuje bezpochyby tu nejběžnější obavu, kterou si lidé s půstem spojují. Moje zkušenost se stovkami pacientů však poněkud překvapivě ukazuje, že dodržují-li režim přerušovaného půstu, jejich hlad už nesílí – naopak začne zvolna ustupovat,“ tvrdí Fung.
Hlad je totiž zčásti naučený: Pokud pravidelně snídáme v sedm ráno, vypěstujeme si podmíněný reflex a každý den v sedm budeme hladoví. Podobné je to s limonádou a popcornem v kině nebo s párkem v rohlíku na fotbale. Jíme, i když hlad nemáme. Základ úspěšného půstu proto tkví v poražení návyku – a přerušované jedení může znamenat první krok. „Začneme-li náhodně vynechávat jídla a měnit časové intervaly mezi pokrmy, možná se nám podaří překonat zvyk jíst třikrát denně,“ vysvětluje Fung.
Svačinkami k obezitě
Jistá závislost na jídle představuje fenomén poslední doby, jak ukazují i statistiky. Zatímco v 70. letech 20. století snědl typický Američan tři pokrmy denně, nyní je prokládá svačinkami, protože ze všech stran slyší, že je to „dobré“ a „dietní“. Není proto výjimkou, že za 24 hodin spořádá až šest porcí. „V běžný den bývala snídaně v osm, oběd v poledne a večeře v šest. To znamená, že jsme tělo zatěžovali trávením deset hodin denně, což se krásně vyvážilo čtrnácti hodinami půstu. A víte co? Obezita a diabetes druhého typu neznamenaly zdaleka tak velký problém jako dnes,“ píše ve své knize Fung.
Vědci a lékaři zkoumající účinky půstu si všimli, že pravidelné snižování hladiny inzulinu dovoluje tělu na tento hormon v budoucnu lépe reagovat. „Půst snižuje hladinu glukózy, klesá tlak i riziko rakoviny. Navíc se můžeme těšit z pozitivních účinků, které nám přináší zvýšená hladina růstového hormonu v krvi. Po půstu nebudete unavení. Půstem nespalujete svalovou hmotu. Během půstu nenastává žádné období hladovění, kdy byste se choulili v klubíčku na gauči. Půst naopak dokáže využít potenciál růstového hormonu, který působí proti stárnutí,“ dodává Fung.
Voda, čaj a vývar z kostí
U většiny půstů se smí pít pouze voda, čaj a černá káva, ale bez cukru, medu, fruktózy či jiných sladidel. Přežívání jen o prvním zmíněném nápoji představuje tradiční a klasickou verzi postění se. U tak radikálního hladovění však chybí tělu sůl, bez níž nedokáže zadržovat vodu, tudíž mu hrozí dehydratace. Oblíbené jsou také půsty s džusy, se zelenými šťávami nebo „tukové“ půsty dovolující konzumaci kokosového oleje, smetany a másla. Právě jejich propagátorkou je Bergerová: „Během půstu můžete sníst malé množství čistého tuku – lžíci olivového či kokosového oleje, případně másla. Tyto potraviny pravděpodobně vašemu půstu nijak neuškodí ani vám nezabrání v dosažení kýžených výsledků.“
Program intenzivní nutriční léčby, který rozběhl Fung a jenž pomáhá lidem zhubnout nebo bojovat proti metabolickým nemocem, dovoluje pít během půstu vodu, čaj a kávu. Cukr, med ani jiná sladidla nejsou povolena. „V rámci programu také umožňujeme jíst domácí vývar z kostí, který půst ulehčuje a zároveň předchází nedostatku soli,“ dodává Fung.
Postěte se, jak chcete
Je-li pro vás těžké představit si několik dní jen o vodě, kávě a vývaru, můžete pro začátek zkusit přerušovaný půst, během nějž se střídají období hladovění a jedení. Půsty mohou trvat dvanáct hodin až tři měsíce, nebo i déle a držet je lze jednou týdně, měsíčně či třeba jedenkrát za rok. „Přerušovaný půst je podle mě skvělá věc. Pokud ho dodržujete pravidelně, tělo si na něj zvykne a už nad ním nebudete vůbec přemýšlet. Váš hlad se přizpůsobí a dostanete ho až ve chvíli, kdy bude tělo na jídlo připravené,“ upřesňuje Bergerová.
Dvanáctihodinový půst přitom není vůbec náročný a dřív se praktikoval zcela běžně. Jedlo se třikrát denně mezi sedmou ráno a sedmou večer, zbytek dne se člověk postil. Šestnáctihodinový půst už vyžaduje, abyste jedno jídlo vynechali: Držet jej můžete třeba každý den od sedmi hodin večer do jedenácti ráno. Dvacetihodinový půst, jehož principy popsal Ori Hofmekler v knize The Warrior Diet (neboli „dieta bojovníka“), se inspiruje válečníky – konkrétně Sparťany a Římany. Jí se při něm pouze večer během vyhrazených čtyř hodin.
Návrat přes zeleninu
Další možnost nabízejí 2–3denní půsty, ale podle Funga jsou účinnější ty 7–14denní, které předepisuje lidem trpícím cukrovkou druhého typu. „Tělu tak umožníme, aby se podmínkám půstu přizpůsobilo rychle, což může být pro některé snazší než si na nový režim zvykat postupně,“ dodává.
Po konci hladovění není dobré se hned vrhnout na šťavnatý steak – přerušení by mělo být pozvolné. „Čím déle se postíte, tím musíte být opatrnější. Zpočátku zkuste půst přerušit svačinkou nebo malým pokrmem, pak půl hodiny až hodinu počkejte, než si dáte hlavní jídlo. Hlad vás tak mezitím přejde a začnete si na potravu znovu zvykat. Svačinkou může být miska zeleninové polévky či syrové zeleniny s trochou olivového oleje, případně lžíce arašídového nebo mandlového másla,“ doporučuje Fung.
Co se děje v těle, když se postíme?
Během hladovění jednoduše řečeno klesá hladina inzulinu a tělo dostává impulz, aby spalovalo uloženou energii: Nejdostupnější je glukóza v játrech a po jejím vyčerpání dojde na tukové zásoby. Půst má několik fází, jak je popisuje přední odborník na jeho fyziologii George Cahill.
- 6-24 hodin: V krvi klesá hladina inzulinu a glukózy, jež se doplňuje ze zásob v játrech.
- 1-2 dny: V této době zásoby jaterní glukózy obvykle dojdou a tělo si pomocí tzv. glukoneogeneze vyrábí nové.
- 2-3 dny: Nastává tzv. ketóza: Nízká hladina inzulinu vede k odbourávání tuku z tělesných zásob a k jeho přeměně na energii.
- 5-6 dní: Začíná fáze šetření bílkovinami: Energii na základní metabolismus získává tělo z mastných kyselin, svalovou hmotu udržuje růstový hormon.
-
Zdroj textu
100+1 zahraniční zajímavost
-
Zdroj fotografiíShutterstock