Tvorové (ne)dávné minulosti: Levhart obláčkový tchajwanský

Po sto letech beze stopy

Více než deset let se zoologové z Tchaj-wanu a Spojených států marně pokoušeli získat důkazy o stálé existenci levharta obláčkového na Tchaj-wanu (poddruh Neofelis nebulosa brachyura). Na rozsáhlém území v horách rozmístili speciální pasti a 1 500 infračervených kamer – po levhartech však nebylo ani stopy.

Tuto 10 až 20 kg vážící šelmu poprvé popsal anglický přírodovědec Robert Swinhoe v roce 1862. Již po sto letech však tchajwanský levhart téměř vymizel. Poslední potvrzený výskyt byl v tchajwanských horách zaznamenán roku 1983.

Není návratu

V devadesátých letech minulého století svitla na chvíli nová naděje, když vědci v blízkosti Jüšanského národního parku objevili teritoriální značky, které mohly být dílem levharta obláčkového. Tato domněnka se však nepotvrdila. Existuje jen jediné místo, kde se na tchajwanského levharta můžeme podívat. Je jím Národní muzeum Tchaj-wanu, kde se nachází jeden vycpaný exemplář tohoto endemického poddruhu.

TIP: Pes dingo - Metla australské fauny v boji o nejmenší kontinent

Na první pohled je patrný zásadní rozdíl mezi tchajwanským levhartem a jeho himalájským protějškem – tchajwanský poddruh má totiž asi o polovinu kratší ocas. Jelikož druhého největšího masožravce Tchaj-wanu nechová žádná zoologická zahrada na světě, není naděje na jeho návrat do volné přírody. Ilegální lov a změny prostředí si vybraly svoji daň i na tomto asijském ostrově.