Tvorové, které svět neznal: Pětice zvířat „z minulého století“

O existenci některých velmi nápadných zvířat se západní svět dozvěděl teprve ve 20. století. Přitom není vyloučeno, že už v následujících desetiletích tito tvorové úplně zmizí z povrchu Země
05.10.2019 - Vladimír Socha

Asijský drak

K evropským kolonistům se zprávy o „pozemních krokodýlech“ donesly poprvé zřejmě v roce 1910, kdy holandský důstojník van Steyn van Hensbroek nechal prošetřit existenci tohoto velkého ještěra. V roce 1912 pak Peter Ouwens, ředitel zoologické zahrady v Bogoru na Jávě, publikoval o varanu komodském (Varanus komodoensis) vědecké pojednání. K dispozici měl také fotografii a vzorek kůže, což vědeckou veřejnost přesvědčilo. Největší dnes známý zástupce ještěrů tak byl představen světu a roku 1927 uvítala první živé exempláře londýnská zoologická zahrada.

Dnes žije na indonéských ostrovech asi 3 až 4 tisíce jedinců varana komodského (z toho nejvíc na ostrovech Komodo a Flores). Existují ale obavy, že z tohoto počtu by mohlo být jen několik stovek plodných samic. Také proto je tento druh považován za zranitelný.

Africký jednorožec

Okapi (Okapia johnstoni) byla v Africe známá zřejmě už v dobách egyptských panovníků, ale evropští lovci a cestovatelé se na černém kontinentu dlouho setkávali pouze se zprávami o „africkém jednorožci“. Teprve když britský guvernér Ugandy Sir Harry Johnston zachránil v Kongu několik pygmejů, kteří byli drženi jako nedobrovolní aktéři v cirkusových vystoupeních, Afričani mu z vděčnosti slíbili poskytnout o tajemném zvířeti více informací. Johnstonovi už stopy stačily, aby poznal, že má co do činění s neznámým pralesním kopytníkem. Později se mu dostala do rukou také část pruhované kůže a nakonec i lebka. Z té byla správně určena příbuznost okapi k žirafám a v roce 1901 se o existenci nového býložravce dozvěděl svět.

Přirozeným prostředím okapi jsou tropické pralesy v Kongu. I když tito sudokopytníci nejsou považováni za přímo ohrožené vyhubením, velmi jim škodí pytláctví a ničení původního areálu rozšíření. V současnosti žije ve volné přírodě pravděpodobně méně než 20 tisíc jedinců okapi, v zajetí je pak chováno zhruba 160 kusů.

Pralesní hromotluk

O velkých lidoopech z tropických pralesů rovníkové Afriky přicházely zprávy již od dávných dob. Teprve na počátku 20. století se však s nimi setkali i Evropané. V říjnu roku 1902 zastřelil dvě velké „opice“ kapitán Robert von Beringe při svém poslání za vytyčením hranic Německé Východní Afriky. Jeden ze zastřelených exemplářů byl následně poslán do Berlína, kde jej zkoumal zoolog Paul Matschie. Ten pak v roce 1903 popsal lidoopa jako nový druh, nazvaný na počest svého objevitele Gorilla beringei. Vysvětlily se rovněž pověsti o velkých pralesních lidech s obrovskou silou, které se mezi místními obyvateli vyprávěly před příchodem Evropanů.

Gorila horská (Gorilla beringei beringei) žije především v mlžných lesích hor na pomezí afrických států Demokratická republika Kongo, Rwanda a Uganda. Díky velkému úsilí o ochranu tohoto lidoopa stoupla početnost populace na asi 1 000 jedinců, ale stále zůstává kriticky ohroženým poddruhem. K této smutné bilanci přispívá také neklid v regionu, zmítaném často lokálními válkami.

Dobře ukrytý krasavec

Existence páva konžského (Afropavo congensis) velmi dlouho zoologům unikala. Přesto, že jde o statného a velmi pestrého opeřence, který dosahuje délky až 70 centimetrů, vědecky byl popsán teprve roku 1936 doktorem Jamesem Chapinem na základě dvou vycpaných exemplářů v Konžském muzeu v Belgii, které byly považovány za indické pávy. Páv konžský tak patří k nejpozději popsaným velkým zástupcům ptačí říše.

Také páv konžský je ve své domovině ohrožen pytláctvím a zejména úbytkem vhodného životního prostředí. Dnes je proto řazen mezi zranitelné druhy.

Objev ze zoo

Kuprej (Bos sauveli) je statný zástupce turovitých sudokopytníků, jenž pochází z pralesů jihovýchodní Asie (konkrétně z území Kambodže a pravděpodobně i Laosu, Vietnamu a Thajska). Velcí samci mohou vážit i přes jednu tunu, ale přesto byl druh zoology popsán až roku 1937. Zásluhu na objevu kupreje si připsal Achille Urbain, který si nezvyklého kopytníka povšiml v pařížské zoologické zahradě ve Vincennes ve výběhu gaurů (Bos gaurus). Od té doby nebyl kuprej nikde chován v zajetí.

Situace s ochranou a výskytem kupreje je velmi smutná. V současnosti již žije ve volné přírodě jen asi 50 jedinců, silně ohrožovaných nekontrolovaným lovem, ztrátou přirozeného prostředí a nemocemi, přenášenými domácími druhy turovitých. Jde tedy o kriticky ohrožený druh na pomezí úplného vyhynutí.



  • Zdroj textu

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií
    Shutterstock, Profimedia

Další články v sekci