Tučňáci nejsou nevšímaví: Lidská pozornost škodí zdraví

„Zdá se, že tučňáky do jisté míry ovlivňují všechny lidské aktivity,“ uvádí vedoucí studie Vincent Viblanc, který zkoumal reakce tučňáka patagonského na stresové podněty.

Viblanc mimo jiné porovnával patnáct tučňáků hnízdících v oblasti, kde se pravidelně vyskytovali lidé, s osmnácti tučňáky hnízdícími na klidných místech. Všichni zkoumaní jedinci zrovna vychovávali mládě staré dva dny až jeden měsíc.Vědci napodobovali turisty a přibližovali se k hnízdištím na vzdálenost deseti metrů, přičemž měřili srdeční tep zvířat, který je indikátorem hladiny stresu. Ukázalo se, že na hluk, lidský hlas a přiblížení člověka reagují zrychleným srdečním tepem všichni tučňáci, a to i ti, kteří jsou na přítomnost turistů zvyklí. Jejich reakce však byla mírnější. Naopak při odchycení byla stresová reakce u všech tučňáků stejná.

Autoři studie z toho vyvozují, že tučňáky sice přítomnost člověka stresuje, ale že si na ni dokáží do určité míry zvyknout a neplýtvají pak tolik energií na stresovou reakci. Viblanc proto navrhuje, aby byla stanovena přísná pravidla pro pozorování těchto zvířat a určena hranice, kterou turisté již nesmí překročit. Sledování v tichosti a z dálky pomocí dalekohledu se zdá být ideálním způsobem, jak vyjít vstříc oběma stranám. Když si zvířata na turisty zvyknou, vyhodnotí jejich přítomnost jako něco, co je bezprostředně neohrožuje a kvůli čemu se nemusí znepokojovat.

TIP: Stres zabiják: Nadprodukce stresového hormonu může leguány zabít

Podle Viblanca lze výsledky studie přenést nejen na ostatní druhy tučňáků, ale i na mnohá jiná zvířata. I dobře míněné zásahy lidí mohou totiž vyvolávat stres, jenž postupně zhoršuje fyzickou kondici. Nakolik zvířatům ubližuje dlouhodobá přítomnost člověka, zatím není jasné. Viblanc se chystá měřit a porovnávat hladinu stresových hormonů u populací tučňáků žijících v permanentní blízkosti člověka a těch, které si zatím mohou užívat života v nenarušených podmínkách.