Telefon, utěrka, sprcha i televizní ovladač: Šest domácích mikrobiálních bomb
Co to zvoní? Mikrobiální bomba!
Srovnání s přenosnou biologickou zbraní si určitě zaslouží mobilní chytré telefony. Je to logické: máte je neustále u sebe, dotýkáte se jich nemytými prsty, doprovázejí vás do práce, cestou v metru či autobuse. Někdy i na toaletu. V konečném důsledku tak s sebou neustále nosíte sběrnici bakterií, která průběžně načerpává mikrobiální osadníky. Večer si ještě tuto transportní loď položíte na stolek vedle postele, abyste ji měli co nejblíž. „Mobilní telefony na sobě nesou desetkrát více bakterií než toaletní mísa,“ říká Charles Gerba, mikrobiolog Arizonské univerzity. „Lidé se často štítí toaletních prkýnek na veřejných záchodcích nebo knoflíků u výtahů. Jenže kdy jste naposled čistili svůj telefon? Kritický je především fakt, že lidé mobilní telefony promořené bakteriemi tak často dávají ke svému obličeji a ústům.“ Prvenství mobilů však netrvá dlouho, ještě donedávna obhajovaly čelní příčku v soutěži o největší sběrnici bakterií dámské kabelky.
Utěrky kvetou životem
Je jistou ironií, že prostředky, které používáte k čištění obydlí, se současně počítají mezi ty bakteriemi nejvíce promořené. Mikrobiologové z Kansasu si v roce 2014 posvítili na látkové utěrky v kuchyni. Nabrali 82 vzorků v kanadských a amerických domácnostech a ponechali je v laboratorním živném médiu. Záhy se ukázalo, že doslova tepou životem: stovky kmenů bakterií v kontrolovaném prostředí z utěrek okamžitě „vykvetly“. O konkrétním složení mikrobiální fauny rozhodovalo několik faktorů: kdy byla utěrka naposledy navlhčena, jak často je používána v průběhu dne a jak je stará. Ty starší dvanácti měsíců byly doslova biologickými bankami! „Utěrky jsou předmětem v kuchyni, který je největším zdrojem kontaminace všech povrchů, kterých se dotkne,“ tvrdí doktorka Jeannie Sneedová, která výzkum vedla. Její výsledky nelze brát úplně na lehkou váhu: 25,6 % vzorků utěrek totiž obsahovalo i nebezpečné patogenní bakterie Escherichia coli a 14 % pak i zástupce Salmonelly.
Sprcha, výlevka a stojan na zubní kartáčky
Mikrobiální fauna není univerzální v každém umyvadle: bakterie v koupelně a kuchyni jsou jako ze dvou jiných světů a třetí dimenzí je pak skladba bakterií ze sprchových koutů a van. Je v tom trocha poetiky: každé z těchto míst totiž nabízí jiné kontinenty, zóny s naprosto odlišnými podmínkami. Temnou a divokou džungli vždy vlhké výlevky, nepříliš živnou poušť hladkých povrchů suchého dřezu či vany i kulturně bohaté prostředí kohoutků a pák, kterých se pravidelně dotýkáte. V kuchyňských dřezech žije v průměru o 45 % více druhů bakterií než v koupelnách. Ale relativně stabilní a čisté prostředí koupelen (častěji myjeme nádobí než sebe) dává prostor specialistům, včetně těch opravdu nebezpečných. Rejdištěm bakterie Mycobacterium avium, která může způsobovat plicní infekce, se může například stát hlavice sprchy, ze které decentně odkapává voda. Nejšpinavějším místem v celé koupelně je pak suverénně kelímek, ve kterém necháváte zubní kartáčky.
Nebezpečný ovladač
Dálkové ovladače televizních přijímačů jsou novinkou, která udělala bakteriím a plísním radost. Každým dotekem totiž prsty zanáší dovnitř nové a nové osadníky, kteří mají dostatek času na pomnožení a příležitost k dalšímu transportu. Poměrně častým obyvatelem je i nebezpečná bakterie Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), který si tu pochutnává na fragmentech lidské kůže. Problém může nastat, pokud by pronikl do lidského těla nějakou drobnou rankou nebo záděrkou. K nalezení je přitom ve 14 % všech ovladačů. Rekordní ovladač z nejmenovaného kalifornského hotelu, který se dostal do rukou mikrobiologům, vydal 67,6 různých bakteriálních kolonií na centimetr čtvereční svého povrchu. A také vzorky spermatu a moči. V průměru pak ovladače v domácnostech nesou třináctkrát více bakteriálních kolonií, než by činil povolený hygienický limit v nemocnicích.
Houbička na nádobí bakteriální metropolí
Šampionem z hlediska promořenosti bakteriemi, alespoň pokud jde o počty, je houbička na mytí nádobí. Je totiž ideálním životním místem pro bakterie: houbovité póry umožňují prostup vzduchu do prostředí, které je přirozeně vlhké a teplé. Výživný substrát v podobě drobných částic zbytků jídla, mastných olejů a dalších pochutin se dovnitř dostává při každém mytí nádobí. V jediném centimetru krychlovém houbičky odpočívá od 200 000 do 10 milionů bakterií. Jejich život je plný zábavy: sucho střídá zavodnění, rozpínání životního prostoru nečekaný tlak, k tomu ještě chemické změny a rozdílné teploty. I proto se brzy stanou bakterie uvnitř velmi odolnými. Houbička se kontaminuje už při prvním použití a prakticky nikdy se vlastně mikrobiální nálože nezbaví.
Skrytý svět kuchyně
Nekonečný večírek bacilů probíhá na prkénku na krájení, zvláště pokud je dřevěné. Je to ideální substrát, na kterém se drží 50–200× více bakterií než třeba na vašem nočním stolku. Prkénka se stejně jako stojany na nože mohou stát domovem i nepříjemných obyvatel, bakterií Campylobacter a Salmonella. Špatně od žaludku vám pak nemusí být jen z masa nebo majonézy, ale z kontaminovaného prostředí, na kterém jste si chystali svačinu. Mikrobiální veselí probíhá v odkapávači nádobí, v rozích vaší spíže či kolem mikrovlnné trouby. Zvláštním případem je myčka nádobí, respektive její útroby. Pokud je v pravidelném a nepřetržitém provozu, řekněme v restauraci, je všechno v nejlepším pořádku. Když ale vyrazíte na dovolenou a myčka odpočívá, je v ní krom příjemného tepla a tmy ještě vlhko – snadno tak dojde k populačnímu boomu mikrobů. Není od věci ji pak nechat jednou pročistit naprázdno.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografiíShutterstock, Weltbild
