Světlo roztínající oblohu: Jak se rodí blesky?

V České republice se roční počet bouřkových dnů pohybuje od 17 v nížinách po 35 na vrcholcích hor. Přitom se 95 % bouřek odehrává mezi dubnem a zářím, nejvíce z nich pak během června. Troufám si proto tvrdit, že elektrostatický bleskový výboj, jak je blesk meteorologicky správně nazýván, spatřil na obloze každý z vás.

Jak se rodí blesky?

Všechny druhy blesků mají společné to, že se rodí v oblaku typu cumulonimbus – tzv. bleskovém oblaku. Právě v něm dochází k separaci kladných a záporných nábojů a vzniku center elektrických nábojů – tedy kapek vody nebo ledu. Kladně nabité částice se přitom soustředí v horní části oblaku, ve spodní části jsou záporně nabité krystaly. Mezi horní a spodní částí oblaku vzniká silné magnetické pole a následně elektrický výboj.

K výboji dochází nejčastěji mezi kladným a záporným centrem uvnitř oblaku nebo mezi dvěma oblaky – v obou případech hovoříme o blescích uvnitř oblaku. V menší míře dochází k výboji mezi oblakem a zemským povrchem, což označujeme jako blesk do země. Blesky jsou sice potenciálně nebezpečným jevem, ale na druhou stranu jsou i významným přirozeným zdrojem oxidů dusíku.

Větve, perly i stuhy

Mezi oblakem a zemí se nejčastěji vyskytuje takzvaný blesk čárový – viditelná část jeho kanálu totiž není rozvětvená. První výboj, označovaný jako vůdčí, je prakticky neviditelný. Míří rychlostí kolem 200 km/s k Zemi a když se dostatečně přiblíží k zemskému povrchu, začne proti němu stoupat tzv. vstřícný výboj. Poté dochází ke spojení vůdčího a vstřícného výboje a vzniku tzv. kanálu blesku. V něm se vytvoří zpětný výboj, který je dobře a jasně viditelný a dosahuje stokrát vyšší rychlosti než vůdčí výboj. Zpětných výbojů proběhne v jednom kanálu v průměru kolem čtyř. Rychle rostoucí teplota v kanále blesku zapříčiní zvětšení objemu vzduchu a následnou tlakovou vlnu, kterou známe jako hrom.

Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený, jehož viditelná část se větví. Ramena větví většinou končí v atmosféře; pouze 5 % z nich se dotkne země. Perlový blesk je typický přerušovaným kanálem blesku. Na obloze vydrží nejdéle ze všech typů a zahlédnout ho můžete při silném dešti. Velmi řídce je možné spatřit blesk stuhový, jenž je charakteristický velkou šířkou kanálu a tím i dobrou viditelností.

Nevyzpytatelný a nepoznaný

Kulový blesk je nesmírně výjimečný, zvláštní a doposud ještě ne úplně objasněný jev. Většinou bývá popisován jako koule o průměru 10 až 20 cm, oranžové, červené nebo žluté barvy. Jestliže se s ním setkáte, můžete to považovat za ohromné štěstí. V České republice je doposud nejznámější případ výskytu kulového blesku datován na 28. října 2000 v Brně.

Pro vědce zůstává tento fenomén doposud oříškem, což potvrzují i hypotézy jeho vzniku, které se dají jednoduše rozdělit na mimozemské a pozemské. Ty druhé jmenované jej vysvětlují jako výsledek fyzikálních, chemických, elektrických a dokonce i jaderných reakcí v atmosféře.

TIP: Nejbouřlivější místo na Zemi? Nekonečná bouře s milionem blesků za rok

Teprve v roce 2006 se vědcům Antoniu Pavaovi a Gersonu Paiveovi z Federální univerzity v brazilském Pernambucu podařilo při experimentu vytvořit kulový blesk o velikosti ping-pongového míčku. Jejich „výrobek“ se po laboratoři proháněl celých osm sekund.