Stroje na trhání Země: Zlatá éra obřích kolesových rypadel skončila

Kolesová rypadla pomáhají s těžbou již takřka sto let. Do práce se začala zapojovat ve 20. letech minulého století, kdy pomáhala se snímáním nadložních vrstev zeminy kryjících ložiska nerostných surovin. Od prvního nasazení se sice koncept nijak nezměnil, rypadla se však násobně zvětšila: Jejich rozměry rostly už před druhou světovou válkou, po ní však dosáhly extrému. První rekordmani sloužili německým těžebním společnostem, jež se zaměřily na hnědouhelná ložiska u Kolína nad Rýnem. Vznikly proto stroje s rypadly o průměru 16 metrů, celkově měřící 180 metrů a vážící 5 000 tun.

Nesmrtelní obři  

Firma ThyssenKrupp časem navrhla modely o hmotnosti 13 000 tun, schopné za hodinu odkopat 12 500 m³ zeminy. Od roku 1995 pak drží velikostní primát Bagger 293 z dílen německé společnosti TAKRAF. Kovový gigant si za výšku 96 metrů vysloužil zápis do Guinnessovy knihy rekordů, jeho rameno měří 225 metrů a celý stroj váží 14 200 tun – víc než 14 hydraulických bagrů CAT 6090. Jeho chod vyžaduje pětičlennou obsluhu a zdroj energie o výkonu 16,56 MW. Rypadlo o průměru 21,3 metru je osazeno 18 korečky, vždy s objemem 15 m³, a Bagger 293 tak přemístí až 240 000 m³ zeminy denně.

Kolesová rypadla se konstruují pro nepřetržitý provoz a práci přerušují pouze kvůli údržbě či modernizaci. Zároveň dosahují ohromné životnosti – kupříkladu Bagger 293 už hnědé uhlí doluje přes 25 let. Původní přednost se však pro výrobce kovových monster změnila v problém, neboť o nové modely nepanuje příliš velký zájem a od povrchové těžby se pozvolna upouští.

TIP: Rekordní jeřáby: Oceloví obři na těžkou práci

Strojírenské firmy tak vydělávají hlavně na údržbě a produkci náhradních dílů. Jako jedna z mála společností kolesová rypadla stále konstruuje český UNEX: Například v Německu jeho stroje dobývají hnědé uhlí a ze sibiřského permafrostu pomáhají získávat diamanty.