Sto tisíc let sexu: 16. století přineslo zrod první sexuální revoluce

Přístup k lidské sexualitě se v průběhu časů výrazně měnil. Po benevolentních časech Římské říše přišel tuhý středověk. Postupné uvolnění přišlo až s nástupem reformace v 16. století
31.10.2017 - Jindřich Kačer


S nástupem reformace v 16. století se změnil i pohled na intimitu a sex. V rámci manželství už nebyl považován za špatný a škodlivý, ale naopak měl utužovat vztahy. Ale pozor, přestože renesance s sebou přinesla veliký obdiv k antické kultuře, o nevázaných radovánkách starověku zatím lidé nic netušili.

Předchozí část: Sto tisíc let sexu: Jak se měnil přístup společnosti k lidské sexualitě

Když byly při archeologických vykopávkách kolem roku 1800 v Herculaneu a Pompejích objeveny „nemravné předměty“, musely být před veřejností zatajeny, jinak mohlo dojít ke zhroucení společnosti, pro niž antika znamenala veliký vzor a při tom se sama vyznačovala přísnou „prudérností“.

Vstříc sexuální revoluci

Ale vraťme se ještě o kousek zpátky v čase na honosný pařížský dvůr Ludvíka XIV. (vládl 1643–1715), který byl ve své době vzorem pro všechny panovnické dvory v Evropě. Jistě si nemůžeme atmosféru tehdejší Paříže představovat podle Dumasových Tří mušketýrů, ale přesto je zřejmé, že „nahromadění“ takového množství šlechty na jednom místě muselo s sebou nést také jistou revoluci ve vztazích. Koketnost dámy se už nevymykala dobrým mravům, na rozdíl od proklamovaného ideálu cudné středověké paní. Svádění, milostné románky, pletky pánů s dámami i se služkami – to vše patřilo k dobové módě. Co také dělat jiného ve společnosti, která se baví především tancem, lovem, souboji, intrikami a nemá nic důležitého na práci?

Přísné mravy 19. století už byly zmíněny několikrát. Z dnešního hlediska to byla jistě nejupjatější doba celých dějin, která sexualitu v manželství sice připouštěla, ale rozhodně se o ní nesmělo hovořit. Prakticky vše, co souviselo se sexem, bylo postaveno mimo zákon.

Móda byla natolik cudná, že bylo velmi neslušné ukazovat na veřejnosti cokoliv z nahého těla vyjma tváře a rukou. Dámy s sebou musely vodit na schůzky garde, čili stráž, která je hlídala, aby se nedej bože se svým milým třeba nepolíbili před svatbou nebo se snad nějak dotýkali. Láska byla chápána v čistě duchovní rovině a v duchu dobové morálky se tak vtloukala lidem do hlavy od dětství.

TIP: 3000 let ženské krásy ve třech minutách

Na obraze společnosti nic nemění ani fakt, že část takzvané společenské smetánky se na mravy neohlížela, navštěvovala nevěstince (ty samozřejmě fungovaly dál, i když v ilegalitě) a užívala si vesele života. Na takové lidi se totiž pohlíželo s despektem a opovržením. Prostší lidé (a těch byla velká většina) se zdaleka necítili společenskou smyčkou natolik svázáni jako „ctnostné dámy a vznešení pánové“, ale i je dobová mentalita jistě zasáhla. Nedlouho po vynálezu fotografie začaly pochopitelně vznikat jedny z prvních erotických fotografií. Přestože byly nezákonné a velmi drahé na výrobu, najít kupce pro takové obrázky nebyl problém.

Přísné mravy se v Evropě udržely dlouho do 20. století a teprve sexuální revoluce v šedesátých letech je dokázala uvolnit. To už se ale dostáváme z historie do současnosti, s jejímiž sexuálními  mravy jste jistě dobře obeznámeni. 

  • Zdroj textu
    100+1 Speciál: Největší záhady archeologie
  • Zdroj fotografií
    Muzeum města Brna, Jindřich Kačer

Další články v sekci