Spolupráce i sobeckost šakalů: U sloní mršiny panuje přísná hierarchie
Šakali jsou nejstaršími žijícími příslušníky čeledi psovitých šelem a šakal čabrakový (Canis mesomelas) se od ostatních šakalů oddělil zřejmě před 2,3–4,5 miliony let. Obdobně jako jejich ostatní příbuzní, jsou i šakali čabrakoví všežravci. Živí se brouky, škorpiony, plazy i malými savci, ale dokážou ulovit i mnohem větší zvířata, než jsou oni sami – například gazelu Thompsonovu.
Šakali jsou přísně teritoriální, ale v období nedostatku potravy jsou nuceni vyhledávat potravu také za hranicemi svých území. Přísná hierarchie smeček se projeví i u velkých mršin, z nichž by se klidně mohli krmit všichni naráz. Bez ohledu na to se mohou nasytit nejprve dominantní jedinci a ti slabší musejí čekat.
TIP: Africký šakal čabrakový: Nebojácný lovec s promyšlenou taktikou
Ačkoli jsou šakali čabrakoví ze všech šakalích druhů nejmenší, předčí ostatní svou agresivitou. Té zřejmě vděčí i za své odhodlání k útoku na velká zvířata, ale zároveň je tento jejich povahový rys zodpovědný za četné šarvátky v rámci vlastního druhu.
Šakal čabrakový (Canis mesomelas)
- Řád: Šelmy (Carnivora)
- Čeleď: Psovití (Canidae)
- Velikost: Výška v kohoutku 38–45 cm, délka těla 70–100 cm, délka ocasu 30–38 cm, hmotnost 7–13,5 kg.
- Mláďata: Délka březosti 60–65 dnů, počet mláďat 2–9, nejčastěji 2–4.
- Délka života: V zajetí se dožívá cca 12 let.
- Potrava: Je to velký oportunista. Loví malé savce, ptáky a plazy. Požírá i hmyz, ale dokáže ulovit i mládě antilop. V ojedinělých případech i dospělé jedince antilopy menších druhů.
-
Zdroj textu
-
Zdroj fotografií
Shutterstock