Spanilá jízda trvá už 90 let: Český klub Harley-Davidson je nejstarším na světě

Stroje Harley-Davidson zná celý svět. Kdo na nich jezdí, s oblibou říká: „Jezdi si, na čem chceš, ale stejně skončíš na Harleyi.“ Osedlat bezmála čtyřmetrákového krasavce je opravdu nezapomenutelný zážitek a není divu, že srdce fanoušků těchto motorek bije v Čechách už skutečně dlouho. Registrace Harley-Davidson klubu Praha se totiž datuje do roku 1928. „V současnosti jsme nejstarším klubem na světě, a to od roku 1976, kdy zanikl ten v San Francisku,“ doplňuje prezident pražského uskupení Martin Novák. 

Na počátku byla svatba 

Všechno začalo sňatkem nadšence a dealera značky Bohumila Turka v roce 1927. Na jeho svatbu se sjelo mnoho milovníků Harleye a řekli si, že by mohli založit podobný klub, jaký tehdy existoval v Anglii. „Okamžitě do něj vstoupila spousta lidí a začali pořádat různé akce. Oblíbené byly například ginghany, kdy se prováděly akrobatické prvky na motorkách. Jezdily se i závody cross country,“ popisuje archivář klubu Tomáš Čihák. 

Za první republiky se těžká „mašina“ stala spíš doménou movitějších – její cena odpovídala hodnotě menšího domku. Během války bylo nutné stroje „znepojízdnit“, aby je stát nezabavil pro potřeby armády. Klub nicméně přežíval dál, i bez benzinu, a jeho členové se scházeli například na výletech. Přesto jich po válce zůstala asi jen desetina. 

Kovový pozdrav z Ameriky

„Po válce skupina chvíli fungovala pod názvem Harley UNRRA Club. Protože UNRRA byla americká organizace pro pomoc zemím postiženým válečnou vřavou, která dovezla nějakých šest set motocyklů,“ vysvětluje Čihák. Na „unrráckém“ stroji začínal i nejstarší člen klubu, devadesátiletý Jaroslav Řežábek. „Bylo mi sedmnáct a půl, ještě jsem neměl řidičák, a přivezl jsem si domů Harleye. Byly tak od devíti do dvanácti tisíc korun, v době, kdy pérák na poukaz stál dvaadvacet tisíc,“ vzpomíná.

Komunistický režim motorkám příliš nepřál: Harley sice mohl fungovat, ale jen pod Svazarmem neboli Svazem pro spolupráci s armádou. Na srazech se muselo střílet ze vzduchovky či vrhat gumové granáty. Harleyáci však záhy přišli na to, jak vzít svazákům vítr z plachet – začali coby brigádníci pomáhat v jedné žižkovské mateřské školce a brzy se stali těmi nejpilnějšími. 

Po roce 1989 se klub vydal samostatnou cestou, začal budovat vztahy s ostatními organizacemi a vytvářet svoji novodobou image. Dnes pořádá ročně tři velké motosrazy zvané „Míle“, které se těší značné mezinárodní oblibě. 

Na čekací listině

V současnosti má klub necelých tři sta členů, z toho asi třicet žen. Vládne v něm takřka rodinná atmosféra – už proto, že dvě třetiny motorkářů spolu jezdí víc než dvě dekády. Podle prezidenta Nováka představují fanoušci průřez celou společností: „Je to jedna z mála skupin, kde dnes ještě vedle sebe dokážou sedět a povídat si třeba zedník s plastickým chirurgem.“ 

A jak se z fanouška Harleyů stane právoplatný člen? „V první řadě musí vlastnit motocykl Harley-Davidson. Musí s námi chvíli jezdit, získat si kamarády. Dva z nich mu pak dělají ručitele a na valné hromadě ho zařadíme mezi čekatele. Pokud se po dvou letech osvědčí, slavnostně ho přijmeme,“ shrnuje prezident českého klubu, který zanedlouho oslaví devadesáté výročí vzniku.