Soumrak peněz: Kdy definitivně zahodíme bankovky a mince?

Kvůli pandemii koronaviru začali nakupující i obchodníci upřednostňovat už tak poměrně rozšířené bezhotovostní platby a zmíněný trend nevyhnutelně nabírá na síle. Jen v eurozóně narostly v poslední dekádě platby kartou dvojnásobně. Nejčastěji se takto platí v Estonsku, Švédsku, Dánsku či Finsku, přičemž podle centrální banky posledního jmenovaného státu se severská země do roku 2029 stane zcela bezhotovostní společností. 

Nahrává tomu rovněž používání kryptoměn, jako je známý bitcoin nebo i méně úspěšný litecoin, stellar či ripple. Zmíněné měny nejsou vázané na žádnou centrální banku a peníze se neposílají přes prostředníka v podobě běžných finančních domů. Místo toho obíhají přes tzv. peer-to-peer sítě, tedy přímo mezi uživateli.

Útrata pod kontrolou

Ačkoliv se jejich hodnota mění a pád ani nárůst nelze předvídat, těší se kryptoměny po celém světě stále větší popularitě: Z čínských peněženek se jen v roce 2019 přesunuly do dalších zemí v hodnotě asi 50 milionů dolarů. Uvedené číslo však bledne v porovnání s množstvím virtuálních peněz, jež obíhají uvnitř ekonomiky asijského obra. Pro 92 % obyvatel tamních velkých měst představuje mobilní telefon hlavní prostředek placení a totéž uvádí téměř polovina venkovanů. Celkově využívá on-line platby 778 milionů Číňanů, což dělá z ČLR světového lídra a jednu z prvních zemí, kde se možná přestanou fyzické peníze používat. Lidová republika je nyní téměř bezhotovostní, nicméně velká část transakcí probíhá v soukromých aplikacích a platformách jako Alipay či WeChat Pay, tedy mimo dosah státu. 

Jde o jeden z důvodů, proč loni v září spustila vláda vlastní virtuální měnu. Nebude mít fyzický ekvivalent a Čínská lidová banka její vznik oficiálně odůvodňuje bojem proti krácení daní a praní špinavých peněz. Pokud se totiž virtuální částky přesouvají mezi soukromými subjekty, nemá stát o jejich pohybech přehled. Virtuální jüan, navázaný na centrální banku, by však měl být snadno kontrolovatelný. Vláda navíc zakázala burzám obchodovat s kryptoměnami, a nová státní měna by je tak měla vytlačit.

Velmi citlivá data

I digitální jüan využívá prvky technologie blockchain, typické pro ostatní kryptoměny. Každá transakce se zaznamená a sleduje se v digitální účetní knize. V Číně ovšem nejsou zmíněné přesuny anonymní jako u jiných virtuálních měn, kdy jedna strana obchodu nezná totožnost té druhé: Anonymita se sice zachová na obou koncích výměny peněz, soukromé informace zúčastněných však bude znát čínská centrální banka. Digitální jüan se tak navzdory původnímu smyslu kryptoměn připojuje k již existující škále nejrůznějších technologií shromažďujících citlivá data, jež vláda využívá – ať už jde o kamery rozeznávající obličeje, či o sbírání množství informací o občanech. 

Nový jüan tudíž značně posílí státní dohled nad ekonomikou i celou společností. S rozvojem digitální měny začala Čínská lidová banka v roce 2014. A po šesti letech příprav se nyní dá virtuálním jüanem v rámci testovacího programu platit v Šen-čenu, Su-čou, Čcheng-tu a Siung-anu, kde se již odehrály transakce v hodnotě dvou miliard jüanů, tedy asi 6,5 miliardy korun. 

Pro celý svět?

Zatím však není jisté, zda budou čínští občané virtuální měnu po celonárodním spuštění programu skutečně využívat. Drtivá většina z nich je totiž s platbami přes Alipay či WeChat Pay spokojená, protože jsou velmi pohodlné. Do placení novou digitální měnou se tak bez jasného příkazu shora nejspíš příliš nepohrnou, zvlášť pokud by měli riskovat soukromí.

Čínská vláda však věří, že měnu začne volně využívat celý svět. Stala by se tak konkurencí čistě digitálního eura, o jehož spuštění by měla rozhodovat Evropská centrální banka zhruba v polovině roku. Ještě ambicióznější je snaha porazit monopol dolaru na mezinárodní scéně. Z celkového objemu transakcí totiž na měnu USA připadá 88 % převodů, zatímco na jüan pouhá 4 %. Budou však globální hráči používat měnu, na jejíž pohyby si může kdykoliv „posvítit“ čínský regulátor? 

Hotovost jako záchrana

Konec fyzických peněz se předpokládá už víc než půl století, ale bankovky i mince jsou tu dál s námi. Se stále využívanějšími kreditními kartami, bezhotovostními platbami a kryptoměnami se sice zdá, že hotovosti odzvonilo, přesto se s ní asi jen tak nerozloučíme. Lze ji vystopovat mnohem hůř než její virtuální podobu, zvlášť pokud si dotyčný nepřeje, aby se o jeho nákupu vědělo.

TIP: Jak Indie přichází o iluze: Pandemie koronaviru decimuje indickou ekonomiku

Snad každý z nás také někdy v obchodě zažil, že čtečka karet nefungovala nebo došlo k výpadku proudu či služeb banky – a tehdy se bankovky a mince jeví jako záchrana. Vypadá to tedy, že ačkoliv je svět stále víc „bezhotovostní“, fyzické peníze zřejmě jen tak nikam nezmizí.