Souboj plání smrti: Sahara vs. Gobi

Nekonečná Sahara

Se svými bezmála deseti miliony čtverečních kilometru je Sahara nejrozlehlejší písečnou pouští světa – pokrývá teritorium srovnatelné s územím Číny nebo Spojených státu amerických. Zatímco na severu ji ohraničuje Středozemní moře, jižní okraj tvoří stepní pás Sahel, jenž se neustále posouvá kvůli kácení stromu a přetěžování půdy.

Duny jen výjimečně

Převážnou část Sahary tvoří tzv. hamada, tedy pustina posetá štěrkem a kameny. Obrovské písečné duny tam najdete pouze ojediněle. Pokud už ale na nějakou narazíte, může být vysoká i přes 180 metrů. V krajině se objevují také pískem ošlehané skály a různé kamenné formace. Nejvyšší bod Sahary – štítový vulkán Emi Koussi na severu Čadu - ční až do 3 445 metrů nad mořem.

Saharské řeky jsou většinou pouze sezonní – samozřejmě s výjimkou Nilu, který protéká celou pouští na východě Afriky až k břehům Středozemního moře. Absence vodních ploch jde ruku v ruce s průměrným množstvím srážek. V nejsevernější části Sahary napadne díky Středozemnímu moři zhruba 100–250 milimetrů ročně. Východní a extrémně suché pláně však každoročně pohltí jen necelý 1 milimetr vody a podobný trend převládá i ve zbylých lokalitách daleko od moře, kde spadne méně než 20 milimetrů.

Mráz uprostřed pouště

Průměrná teplota saharského ovzduší se po většinu roku pohybuje mezi 38 až 40 °C. V noci se ukazatel teploměru zastavuje mezi 13 a 20 °C; obzvlášť v zimních měsících a ve vyšších polohách však může klesnout až pod bod mrazu.

Proměnlivé Gobi

Asijská poušť Gobi se rozkládá na výrazně menší ploše než Sahara – její velikost lze srovnat s teritoriem Peru nebo Čadu. Ovšem i tato poušť se postupně rozrůstá, což pociťuje hlavně jižní Čína, která navíc k jejímu rozmachu neblaze přispívá kácením lesů, plýtváním vodou a nešetrným hospodařením. Gobi si na úkor čínského území každoročně přisvojí až 3 600 km², a to navzdory zalesňovací iniciativě nazvané Velká zelená zeď, jež se suchem bojuje již od roku 1978.

Drastické výkyvy

Na rozdíl od Sahary se Gobi rozkládá mnohem blíž k severnímu pólu a navíc leží na náhorní plošině ve výšce 910 až 1 520 metrů nad mořem. Na území asijské pouště tak probíhá zuřivý boj kontrastu: Zatímco Sahara se každoročně koupe v tisících hodin slunečního svitu, v Gobi klesá v zimním období teplota až k −43 °C a v létě teploměr naopak ukazuje až 45 °C. Kruté změny teplot v Gobi jsou pověstné – návštěvníky může během jediného dne zaskočit rozdíl i 35°C. Na jaře pak dokonce zuří mrazivé písečné bouře.

Sníh ze Sibiře

Západ Gobi je obvykle extrémně suchý a ročně pohltí pouhých 50 milimetrů srážek. Naopak na severovýchodě každý rok napadne až 200 milimetrů. V zimě pak občas vítr přivane ze sibiřských plání i sníh. Písečné duny tvoří pouhých 5 % pouštního povrchu; vedle nich láká Gobi hlavně svými horami – nejvyšší vrchol Ich Bogd (3 957 m n. m.) patří do pohoří Altaj.