Sochy, které změnily tvář světa (3): Velký Buddha z Centrálních rovin

V roce 2001 došlo k jedné z největších katastrof novodobé archeologie. Sochy Buddhů shlížejících dlouhých patnáct století do Bámjánského údolí severozápadně od afghánské metropole Kábul navždy zmizely z povrchu zemského. Zničily je dynamitové nálože, jež k nim umístili příslušníci Tálibánu. Událost ostře odsoudil celý svět včetně představitelů Číny, kteří se následně rozhodli vybudovat novou sochu Buddhy, jež by se stala pýchou lidnaté země.

Seriál Slavné monumenty

• Velká sfinga v Gíze (20. května)
• Socha Krista Spasitele (23. května)
• Velký Buddha z Centrálních rovin (26. května)
• Socha Svobody (29. května)

Obří monument začal vyrůstat v provincii Che-nan nedaleko města Lu-šan, jež bylo kdysi centrem buddhistické a taoistické vzdělanosti. V roce 2008 se pak Velký Buddha v Jarním chrámu stal se svými 128 metry nejvyšší sochou na celé planetě. Podstavec ve tvaru lotosu přitom měří dalších 20 metrů, a připočteme-li také 25 metrů vysokou budovu kláštera pod nohama Buddhy a rozměrný blok základního piedestalu, tyčí se pomník do ohromujících 208 metrů. 

Tisíc schodů k vrcholu 

Na monumentu Číňané rozhodně nešetřili – odhadem prý na Buddhu padlo 108 kg zlata, 3 300 tun slitiny mědi a 15 000 tun oceli, přičemž náklady dosáhly v přepočtu na dnešní ceny 20,3 milionu dolarů (asi 493 milionů korun). K nohám světce vedou hned dvě cesty, každá o 365 schodech; celkem však výstup v rámci celého komplexu zahrnuje přes 1 000 schodů. Méně zdatné jedince snad potěší, že se mohou k vrcholku svézt i autobusem.

Gigantický projekt, který měl v jistém smyslu nahradit sochy Buddhů v Bámjánu, se ovšem zjevně minul účinkem: Davy turistů, jež Číňané nepochybně očekávali, dnes k památce neproudí. Lokalita je totiž relativně odlehlá, a zřejmě i kvůli malé návštěvnosti tak zůstávají interiéry chrámových budov pod Buddhovýma nohama nadále nedokončené.