Smutné i bizarní: 7 epidemií sebevražd, které provázely lidskou historii

Už od starověku přicházejí čas od času období, kdy lidi ovládne touha dobrovolně opustit svět. Případy sebevražd pak propukají jako epidemie podivné smrtící choroby. Příčiny sebevražedných vln bývají někdy tragické a jindy zase doslova neuvěřitelné
24.07.2019 - Petra Šmejdová


1. Bezdůvodné sebevraždy

  • Kde: starověký Řím
  • Kdy: období císařství (1. st. př. n. l.–5. st. n. l.)
  • Počet obětí: desetitisíce lidí

Z období antiky známe především sebevraždy vysoce postavených osobností, mezi které patřil Sokrates, Seneca či Nero. Ať už z donucení nebo na základě vlastního rozhodnutí, patřila sebevražda k akceptovaným způsobům smrti.

Do extrému toto smýšlení dospělo v období římského císařství, kdy se z tohoto aktu stal téměř jakýsi kult. Lidé z různých společenských vrstev začali volit dobrovolnou smrt tak často, že se stala součástí každodenního života. Chudí se zabíjeli pro peníze a zámožní z pouhého rozmaru.

Řadu sebevražd navíc ovlivnila tehdy tak populární zábava, jakou byla kleromantie čili předpovídání budoucnosti formou losu. Často k takovému rozhodnutí stačilo náhodně nalistovat stránku v knize, kde byla zmínka o odchodu či konci. Epidemii způsobil nejspíš úpadek morálky a až přehnané chápání některých filozofických východisek. Smrt se v této době stala příliš všední součástí společenského života ve starověkém Římě.

2. Nenaplněná láska

  • Kde: celá Evropa
  • Kdy: na přelomu 18. a 19. století
  • Počet obětí: stovky

Celosvětově nejznámějším motivem epidemie sebevražd byl příběh neopětované lásky umělce Werthera k dívce Charlottě, který popsal Johann Wolfgang Goethe v knize Utrpení mladého Werthera. Kniha vyšla v roce 1774 a hned vzbudila pozornost. Mladí lidé okamžitě propadli pocitům hlavního hrdiny a Werther se stal idolem. Čtenáři ho začali ve všem napodobovat a vlastní nešťastné životní zkušenosti řešili stejně jako Werther – sebevraždou.

Goetheho kniha byla přeložena do řady jazyků, a proto se tato epidemie mohla šířit dál po Evropě. S tím souvisela i vlna odporu velké části veřejnosti, která žádala zákaz dalšího vydávání knihy. Přitom k napsání knihy inspirovala romantického spisovatele vlastní zkušenost a skutečná událost, při níž se o život připravil sedmnáctiletý mladík. Knize Utrpení mladého Werthera se dodnes přezdívá „román, který zabíjí“. Přestože má dílo na svědomí tak tragickou bilanci, přispělo velmi výrazně k detabuizaci aktu sebevraždy.

3. Ženská verze Werthera

  • Kde: Francie
  • Kdy: v závěru 19. století
  • Počet obětí: desítky

Nečekanou reakci vzbudil nález mrtvé dívky na břehu Seiny v Paříži. Mělo se za to, že spáchala sebevraždu skokem do řeky, ale případ nebyl nikdy objasněn. Osud mladé dívky veřejnost zaujal, protože ji nikdy nikdo nepohřešoval a ani si pro její tělo nepřišel do márnice. Dívce se pak začalo říkat Neznámá ze Seiny. Mírumilovný až odevzdaný výraz v dívčině tváři někoho inspiroval k výrobě sádrového odlitku její podoby.

Její případ zaznamenal a zpracoval například Louis Aragon, ale i Vítězslav Nezval. Kopie sádrové masky se začaly prodávat po celé Paříži a měly u lidí velký úspěch. Přesto se našly desítky mladých dívek, které ji nejprve napodobovaly stylem oblékání a brzy i dobrovolnou smrtí. Paříž tak zažila skutečnou epidemii sebevražd. Vzhledem k tomu, že případ Neznámé ze Seiny zasáhl především něžné pohlaví, začalo se jí také říkat ženská verze Werthera.

4. Destruktivní umění

  • Kde: především Francie
  • Kdy: 20. a 30. léta 20. století
  • Počet obětí: jednotlivci

Nejmenší počet obětí si vyžádala epidemie, kterou zapříčinil vznik avantgardních uměleckých směrů, jakými byly dadaismus a surrealismus. Umělecké manifesty vznikaly ještě v době první světové války, na kterou reagovaly jasným postojem. Smyslem všeho byl najednou pouze zánik. V úvahu přicházela destrukce věcí, hodnot i života. Nejvěrnější přívrženci těchto směrů proto podlehli rozmáhajícímu se kultu sebevražd.

Jedním z prvních příznivců ničivého životního stylu byl Jacques Vaché, zakladatel surrealismu. V pouhých třiadvaceti letech si se svým přítelem připravil smrtící dávku opia. Předem naplánovanou smrt měl i dadaistický spisovatel Arthur Cravan, který byl naposledy spatřen v roce 1918 na své jachtě v Mexickém zálivu. Dalším surrealistou, který podlehl svým negativním představám o smyslu života, byl René Crevel. Dokonce i jeho dílo odpovídalo jeho destruktivní povaze. Román s názvem Těžká smrt vypráví o smrti hlavní postavy, která zemře na otravu plynem. Stejný způsob zvolil v roce 1935 i Crevel. Řada umělců dokázala síle své imaginace odolat a věnovala se tvorbě. Ostatní podlehli myšlenkám na smrt dříve, než bylo nutné.

5. Smrtonosné peníze

  • Kde: USA
  • Kdy: na přelomu 20. a 30. let 20. století
  • Počet obětí: stovky

Jeden z nejpatrnějších důvodů epidemie sebevražd v historii se odehrál relativně nedávno. První polovina 20. století je plná dějinných tragédií. Patří k nim i událost z 25. října 1929, která vešla ve známost jako Černý pátek. Toho dne se odehrál největší krach na newyorské burze, jemuž předcházela čtvrteční panika z poklesu cen akcií.

Hromadné zbavování se cenných papírů způsobilo naprostý chaos a téměř okamžitý pád řady finančních domů. Epidemie sebevražd ovšem nepropukla u řadových zákazníků bank, ale u samotných finančníků a bankéřů. Pracovníci burz a významných finančních domů se jeden po druhém začali vrhat z oken svých kanceláří. Každý den ráno se na Wall Street našla nová těla lidí, kteří během jednoho dne přišli o všechno – peníze, práci, postavení, smysl života.

Přes tragickou bilanci je zarážející fakt, že rok 1929 nebyl počtem sebevražd v USA nijak výjimečný. Nejhorší situace se datuje až o čtyři roky později, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 25 procent, což zasáhlo a frustrovalo více lidí než pád burzy.

6. Nebezpečná melodie

  • Kdy: od 30. let 20. století
  • Kde: Evropa, USA
  • Počet obětí: stovky

Nešťastná láska je jedním z častých důvodů, které člověka přimějí dobrovolně ukončit vživot. Po tragických událostech spojených s knihou Utrpení mladého Werthera se podobná epidemie objevila po roce 1933. Maďarský skladatel Rezsö Seress tehdy složil osudnou skladbu s názvem Pochmurná neděle. K napsání tak melancholických až depresivních tónů ho inspirovaly verše Lászlo Javora. Básník ve svém díle popisuje pocity muže, kterému umírá milovaná žena a on přitom myslí na sebevraždu. Seress do hudby vtiskl svou osobní bolest z rozchodu s přítelkyní, což z jeho skladby udělalo ještě více skličující dílo.

Ve 30. letech byla píseň přeložena do angličtiny jako Gloomy Sunday a dostala se z Evropy až za oceán do Spojených států, kam se sebevražedná epidemie téměř okamžitě přesunula s ní. O této skladbě se traduje, že těsně po jejím poslechu skákali lidé z oken. Maďarsko ji zakázalo hrát na veřejnosti ještě před koncem 30. let. Sám skladatel Rezsö Seress spáchal v roce 1968 sebevraždu skokem z okna. Zda přitom poslouchal svou nejznámější skladbu, ovšem není známo.

7. Strach z invaze

  • Kdy: 1938
  • Kde: USA
  • Počet obětí: desítky

Sebevražedné epidemie ve 30. letech završila událost, která se odehrála 30. října 1938. V tento osudný den stál u zrodu šokujícího rozhlasového pořadu třiadvacetiletý Orson Welles, který se rozhodl originálně zpracovat drama H. G. Wellse Válka světů. Budoucí hollywoodský herec a režisér převedl látku o mimozemském útoku na Spojené státy do přítomnosti konce roku 1938 a popisoval posluchačům ničivý útok mimozemských stvůr v „přímém přenosu“.

Přestože šlo o rozhlasovou hru, Welles zněl tak přesvědčivě, že mu řada posluchačů uvěřila. Se stoupajícím napětím se čím dál víc lidí rozhodlo před blížící se hrozbou uniknout. Lidé hromadně opouštěli své domovy a ujížděli z měst na vzdálený venkov. Někteří situaci nevydrželi a nervově se zhroutili. Zbytek nešťastníků raději zvolil sebevraždu.

TIP: Před 40 lety spáchalo 900 stoupenců sekty Chrám lidu hromadnou sebevraždu

Orson Welles tehdy vůbec netušil, co se mimo rozhlasové studio děje, a v klidu odešel na zkoušku do divadla. Přestože šlo o tragickou událost, která postihla řadu domácností, pro mladého nadějného moderátora šlo paradoxně o zásadní zlom v jeho kariéře, který mu pomohl vstoupit do dějin. 

Zakázaný manuál

V roce 1982 napsal kolektiv autorů knihu pod názvem Sebevražda, návod k použití. Vydání tohoto souboru praktických rad bylo ihned zakázáno. Přesto se prokázalo na osmdesát případů, kdy si lidé s její pomocí vzali život.

  • Zdroj textu

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií
    Shutterstock, Wikipedie

Další články v sekci