Slepec malý: Tajemný obyvatel podzemí a pokořitel rakoviny

Je tomu už velmi dávno, co jsme se s přítelem Daliborem potulovali Bulharskem. Po bivaku za úsvitu jsme na okraji kukuřičného pole spatřili nám neznámé menší zvíře. Vášnivý fotograf Dada dokonce pořídil černobílou fotografii neohrabaně se pohybujícího tvora. Snímek byl sice nekvalitní, ale výpovědní hodnota mu nechyběla. Díky němu nám pomohl záhadu neznámého tvora vyřešit uznávaný expert na Dunajskou deltu Otakar Štěrba. Náš záhadný neznámý byl slepec malý.

Samotář v podzemním labyrintu

Slepec malý (Spalax leucodon) je středně velký hlodavec, stavbou těla podobný krtkům. Slepci jsou zavalití, bezocasí s krátkýma nohama. Na zemi působí neohrabaně, ale životu pod zemí jsou skvěle přizpůsobeni. Na rozdíl od svých krtčích „kolegů“ nemají žádné viditelné oči, i když pod srstí lze jejich zárodky objevit. Jde tak o jediné zcela slepé hlodavce! Jejich nejdůležitějšími smysly jsou sluch a hmat; čich u nich není významný.

Rozsáhlé nory hloubí slepci svými řezáky za pomoci čenichu a nohou. Labyrint tunelů budují ve dvou úrovních, z nichž první, ponořená asi 10–25 cm pod zemí, slouží k získávání potravy. Tunely slepců jsou až stovky metrů dlouhé a s povrchem je spojují svislé otvory, jejichž vyústění pozná pozorný „stopař“ podle kupičky vyhrabané zeminy. Níže položené chodby spojují jedno až dvě hnízda vystlané měkkým materiálem. Slepec zde má vybudované také spižírny a prostory používané jako záchody. Rozsáhlé prostory však obývá vždy jen jeden exemplář. Slepci jsou totiž důslednými samotáři a jiné jedince vyhledávají pouze v období páření.

Překvapení z Izraele

Život slepců není zoology příliš prozkoumán. Výzkum vědeckého týmu v Izraeli však přinesl zajímavé poznatky. Biologové zde zjistili, že samičky na podzim po prvních deštích vybudují mohutnou kupku zeminy, která má metr v průměru a výšku asi čtyřicet centimetrů. V kupce se nachází komůrka o průměru dvaceti centimetrů, v níž přichází na svět mláďata. Doba březosti trvá u samiček slepců čtyři týdny a poté porodí dvě až čtyři holá mláďata, která zpočátku váží jen šest až deset gramů. Rodné hnízdo opouštějí ve dvou měsících věku.

Paprskovitě od „porodní“ kupky se nachází patnáct až dvacet menších kupek. Ty zoologové připisují činnosti samečků, kteří se patrně zdržují nablízku. Toto zjištění by tedy nabourávalo ustálené přesvědčení, že slepci jsou striktními samotáři.

Dlouhý věk bez kyslíku

Oproti jiným hlodavcům se slepci dožívají výrazně vyššího věku. Uvádí se dokonce, že umírají až ve stáří kolem třiceti let. Je pozoruhodné, že (podobně jako rypoši) nikdy neonemocní rakovinou. S rakovinnými buňkami se totiž jejich tělíčka dokážou vypořádat.

TIP: Břehule říční: Míst, kde lze tyto okřídlené kopáče spatřit, kvapem ubývá

Tajemství této schopnosti se snaží odhalit vědci na mnoha světových pracovištích. Kupříkladu americké vědce z Univerzity v Illinois a jejich izraelské kolegy z Haify napadlo, že by příčinou jejich odolnosti mohla být adaptace na nedostatek kyslíku. Toho totiž mají ve svých podzemních tunelech (na rozdíl od kysličníku uhličitého) opravdu poskrovnu.