Skrytá hrozba v ulicích: Jak zatočit se všudypřítomným vizuálním smogem

Je dokázáno, že k neupravenému a špinavému prostředí se lidé chovají hůř než k tomu uklizenému. Tzv. vizuální smog způsobený výraznými billboardy, cedulemi a všudypřítomnými reklamami má ovšem kromě estetického vlivu i další negativní dopad – totiž na naše zdraví.   

Pryč z očí i z mysli

Právě proto české úřady po vzoru jiných zemí zakázaly billboardy kolem dálnic. Ještě donedávna jsme jich přitom u nás měli něco kolem dvaceti tisíc, a lidé si na ně dokonce zvykli, jako by byly součástí krajiny. V čem tkví jejich hlavní nebezpečí? „Řidič fixuje zrak na konkrétní billboard tři čtvrtě vteřiny až vteřinu a půl. Pak ale následuje ještě druhý efekt, a ten je daleko horší – šofér totiž nad sdělením billboardu dál přemýšlí a méně se soustředí na jízdu,“ vysvětluje psycholog z Centra dopravního výzkumu Petr Řezáč.

Skrytá hrozba v ulicích 

Podobné, i když ne tak zjevné účinky má reklama v ulicích. Zejména v centru měst se nelze vyhnout ani nejrůznějším poutačům a cedulím. Člověk tak přečte desítky nápisů denně, které mu nejen zakrývají výhled, ale rovněž zaměstnávají hlavu. 

„Nežijeme ve městě, ale spíš v obřím nákupním centru pod širým nebem, kde je vše splácané dohromady. Architektura se pak vůbec nedostává ke slovu,“ objasňuje grafická designérka Veronika Nováková. Vyrůstala v Brně, pak ovšem odjela studovat grafický design do Belgie. Po návratu se při pohledu na rodné město nestačila divit: Znečištění reklamami v ulicích bylo všudypřítomné. „Je to velká škoda, protože v Brně existuje krásná architektura – jde o jedinečnou symbiózu funkcionalismu a neoklasicistních budov,“ vysvětluje. 

Z učebny až na radnici 

Studentka grafického designu se začala popsaným znečištěním vážně zabývat a napsala o něm diplomovou práci – jako jedna z prvních v republice. V Brně si prošla hlavní třídu a vytvořila jednotlivé kategorie vizuálního smogu. Je jich deset a najdeme mezi nimi pojmy jako „despekt k architektuře“ nebo „epidemie cedulek“. Se svým nápadem zbavit město vtíravé a neestetické reklamy nakonec Nováková oslovila magistrát a ten jí vyšel vstříc. 

Po dvou letech usilovné práce grafičky a celého týmu úředníků vznikl manuál, jak s venkovní reklamou jednotně zacházet, a za pár měsíců by ho politici měli definitivně schvalovat. Sjednotit se tak mají třeba výkladní skříně v jednom domě nebo velikost a výška vylepených poutačů.

Žít bez vizuálního znečištění se už rozhodli lidé ve více než 1 500 městech světa. V americkém Vermontu například zrušili billboardy již v roce 1968. Zatím největší mediální ohlas zřejmě vyvolalo rozhodnutí radnice v brazilském Sao Paulu, kde odstranili venkovní reklamu před 11 lety: Z města tehdy zmizelo na 15 tisíc billboardů a 300 tisíc rozměrných cedulí.