Zdivočelá hladina
Osamělý maják při ústí portugalské řeky Douro musí podobným hrátkám vodních mas odolávat velmi často. Zimní a jarní bouře s rychlostmi větru přes sto padesát kilometrů v hodině dokážou místo, kde se sladká voda řeky střetává se slanými vlnami Atlantiku, změnit ve velmi nevlídný kout.
Efektní divadlo
Erupce vulkánů sice ohrožují široké okolí, ale krásu jim rozhodně upřít nelze. Takto decentně se předvedl jeden z kráterů italské sopky Stromboli. Přestože je sopka stále aktivní, žije na malém ostrově, kde se vulkán nachází, přibližně čtyři sta obyvatel.
Zlověstný mrak
Oblak typu supercela patří mezi nejkrásnější výtvory z vodních par. Rotující sloupec vzduchu uprostřed vytváří na obloze zmenšenou podobu obrovských tropických cyklón. Nejde však o příliš bezpečný pohled – supercely pravidelně doprovázejí tornáda a další destruktivní vlivy počasí.
Světlo, zvuk a energie
Vzduch zahřátý na třicet tisíc stupňů, napětí až sto megavoltů a energie počítaná ve stovkách kilowatthodin, vyzářená během zlomku sekundy – i tak lze popsat běžný blesk, při kterém má oblačnost negativní náboj. Pokud dojde k mnohem vzácnějšímu, tzv. pozitivnímu blesku, vše se ještě desetkrát zintenzivní. A pořádná bouřka navíc znamená desetitisíce blesků…
Nespoutaná krása
Energie tekoucí vody se v případě vodopádů doslova zhmotňuje. Niagarské vodopády drží v tomto ohledu primát – proteče jimi neuvěřitelných dva a půl tisíce krychlových metrů vody za sekundu (a to hovoříme o průměru, v maximu se jedná minimálně o dvojnásobek). Jejich nejznámější částí je Podkova (Horseshoe Falls) .